Kliknutím zvětšíteV podvečer 15. dubna 1912 klesl údajně nepotopitelný Titanic do hlubin temného oceánu. Zemřely v něm přes dvě třetiny pasažérů. Dodnes je to jedna z nejznámějších námořních tragédií v dějinách lidstva.
Mesaba, kterou stejně jako Titanic postavili v Belfastu, se v roce 1912 ledovci, který byl pro Titanic osudným, vyhnula a bez jediného škrábnutí pokračovala ve své plavbě. Lodi za sebou pak posádka vyslala varování, které ale nebylo vyslyšeno. Oceán pak brázdila až do roku 1918, kdy ji k mořskému dnu poslala během první světové války torpéda německých ponorek, uvádí web CNET. Při neštěstí, které se odehrálo jen 34 kilometrů od skaliska Tuscar jihovýchodně od přístavu Rosslare, zemřelo dvacet lidí včetně kapitána lodi.
Její přesnou polohu odborníci zjistili díky vícepaprskovému sonaru, který umožňuje bezkontaktní měření hloubky, píše časopis CAD. Tento nástroj využívá zvukové vlny, které mu umožňují podrobně zmapovat mořské dno. Díky tomu dokázali odborníci z Bangorské univerzity a Bournemouthské univerzity ve Velké Británii loď přesně identifikovat.
Nová technologie vědcům podstatně usnadňuje práci. K prozkoumání používají plavidlo Prince Madog. „Dříve jsme se mohli potápět jen na několika místech ročně, a přitom identifikovat vraky jen očima,“ přiblížil námořní archeolog Innes McCartney. Dnes jsou tyto postupy minulostí.
Nový způsob zkoumání mořského dna
Technologie, kterou Prince Madog používá, má údajně potenciál být pro mořské archeology stejně efektivní jako využívání letecké fotografie pro archeology na souši. „Můžeme vyrazit na moře třeba na deset dní v kuse a jen přejíždět od jednoho vraku ke druhému. Prozkoumali jsme jich denně i pětadvacet,“ líčí nadšeně mořský geolog Michael Roberts stanici CNN.
Nový způsob prohledávání dna je i ekonomičtější. Podle Robertse se náklady na prozkoumání každé lokality pohybují v přepočtu mezi 22 tisíci a 30 tisíci korunami. „Jedinečné možnosti sonaru nám umožnily vyvinout relativně levný způsob zkoumání vraků,“ řekl McCartney. Výsledky zkoumání pak dokážou vědci zpětně propojit s historickými informacemi. „A to bez toho, abychom museli nákladně fyzicky prozkoumávat každou lokalitu,“ doplnil.
Plavidlo Prince Madog dohromady v Irském moři našlo 273 vraků, které se rozprostíraly na sedmi a půl tisících čtverečních mílích. Srovnatelně velké je například Slovinsko. Nalezené lodě vědci pomocí Prince Madoga naskenovali a poté porovnali s databází vraků britského Hydrografického úřadu a dalšími zdroji.
Mezi nalezené vraky podle informací stanice BBC patří nákladní lodě, ponorky, zaoceánské parníky i tankery.
Námořní archeologie v novém
Přestože tato technologie má potenciál odhalit příběhy všech těchto ztracených lodí, není to jediný důvod, proč se vědci do průzkumu vrhli. „Zkoumáme tato vrakoviště také proto, abychom lépe pochopili, jak objekty na mořském dně interagují s fyzikálními a biologickými procesy,“ objasnil Roberts. Doplnil, že to může vědcům pomoci podpořit rozvoj a růst odvětví mořské energie.
Z nové techniky jsou odborníci nadšení. „Mění to dosavadní námořní archeologii,“ prohlásil McCartney.
Mnoho ze zkoumaných vraků jsou například v tak hlubokých vodách, že u nich není žádné světlo. „Potápěč by nikdy nezískal takové snímky, jako my. Je tam tolik sedimentů, že prostě nemůžete vidět všechno,“ sdělil Roberts. „Je to způsob, jak si pomocí zvuku skutečně efektivně představit něco, co pouhým okem vidět nelze – jako ultrazvuk během těhotenství,“ vysvětlil.
Projekt, ve kterém identifikují ztracené vraky, vědci neměli v hlavě od začátku. Roberts působí na Bangorské univerzitě ve Walesu, kde vedl sonarový průzkum na univerzitní Škole oceánských věd. Několik let tak spolupracoval s odvětvím obnovitelných mořských zdrojů energie a zkoumal vliv oceánu na zařízení generující energii.
Vraky lodí se ukázaly být v této oblasti cenným zdrojem informací. „Věděli jsme, že máme hned za rohem v Irském moři spoustu potopených lodí, které mohly poskytnout užitečné poznatky o tom, co se stane, když se věci dostanou na mořské dno,“ řekl Roberts.
Teprve se začátkem jeho spolupráce s McCartneym a jeho domácí Bangorskou univerzitou, začala jejich honba za zapomenutými vraky na dně moře. „McCartney se zajímal o použití technologie na identifikaci vraků lodí,“ uvedl Roberts. Nový tým se od té chvíle začal nořit hlouběji a hlouběji do nevyřešených záhad, aby rozpletl jejich tajemství.
Podrobnosti o všech donedávna zapomenutých vracích si lidé přečtou v nové knize McCartneyho s názvem Echoes from the Deep (Ozvěny z hlubin).
Titanic, o kterém se už oproti novým vrakům ví mnoho let spousty podrobností, také před nedávnem prošel novým zkoumáním. Vědcům se podařilo natočit vrak Titanicu v rozlišení 8K. Je to nejvyšší kvalita, jaká zatím existuje a ukazuje loď ve světle, v jakém ji doposud lidé neviděli, tvrdí stanice CNN.
14
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
