Plyne to z údajů Státního úřadu inspekce práce. Jeho mluvčí Richard Kolibač připomněl, že celorepublikově byl loni zaznamenán nejnižší počet smrtelných pracovních úrazů za posledních 20 let: loňských 88 úmrtí v práci následkem úrazu bylo o 20 méně než o rok dříve – přičemž trend je dlouhodobě klesající.

Více smrtelných úrazů než ve středních Čechách zaznamenala inspekce práce jen v Jihomoravském kraji (12); častější byly tragédie v zaměstnání také v Ústeckém kraji (10). Naopak Praha se nachází při opačném konci pomyslného žebříčku, když tři úmrtí shodně zaznamenaly ještě kraje Královéhradecký, Liberecký a Vysočina. O jeden smrtelný následek činnosti v zaměstnání méně vykázal jen kraj Karlovarský.

Nehody, lehkomyslnost, ale i hloupé žerty

Nejvýrazněji se do smutné statistiky zapsaly dopravní nehody – celkem v 26 případech (což představuje bezmála 30 procent). Ve středních Čechách se častěji opakují případy, kdy řidič dodávky nebo nákladního automobilu nezabrzdí při dojíždění do kolony a rozdrtí svoji kabinu o návěs kamionu před sebou. Méně často než na silnicích a dálnicích se smrtelné nehody stávají i na neveřejných komunikacích – tedy ve firemních areálech.

Častěji se tragédie opakovaly také při přemisťování či převážení těžkých břemen, materiálu a součástek – ať už šlo o malér spojený s pádem, vymrštěním, sesunutím, přimáčknutím či zavalením. Smrtelně nebezpečná může být i práce v nezajištěném výkopu se sesunutím zeminy. Opakovaně byly tragické následky spojeny také s pády z výšky či do hloubky při práci na budovách a konstrukcích. A Kolibač dále upozornil rovněž na kategorii Nebezpečné látky a přípravky, radioaktivní látky, biologické látky.

Dlouhodobě podle jeho slov platí, že nejvíce pracovních tragédií je spojeno s podceněním rizika nebo jeho špatným odhadem; je to zhruba sedm případů z deseti. „Další významnou příčinou bylo ohrožení jinými osobami: odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a podobně,“ připomněl Kolibač varující fakta. Až následně v záznamech o smrtelných pracovních úrazech figurují jako příčina chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění.

Smrt v osamění i před očima kolegů

Jak málo stačí k tomu, aby vyhasl lidský život, ukazují konkrétní případy. Například po několika dnech strávených v nemocnici zemřel elektrikář, který utrpěl úraz, když ještě se dvěma kolegy přepojoval rozvaděče rozhlehlé budovy: kabelové přívody a vývody přemisťovali z původního rozvaděče na nový. Aby nezůstal bez elektřiny celý komplex, měli pomocí jističů vypnuté jen části – a zbytek rozvaděče zůstával pod napětím. K tragédii pak stačilo, když pracovník montující odpojené prvky zavadil o živou část rozvaděče.

Jiným způsobem se síla elektrického zařízení projevila v kotelně na tuhá paliva, jejíž topič měl před plánovanou rekonstrukcí během noční směny spotřebovat zbytek paliva z venkovního boxu, hlavní kotel odstavit z provozu a spustit záložní kotel s vlastním zásobníkem. Bohužel ho v době, kdy se pohyboval ve venkovním boxu, zachytil šnekový dopravník běžícího podavače paliva. A ten bylo možné zastavit jen ovladačem uvnitř kotelny…

Smrtelný úraz také přinesly práce v nezajištěném výkopu pro kanalizační přípojku. Ve třímetrové hloubce jámu zalila spodní voda, kterou pracovníci odčerpali. Zhruba ve čtyřmetrové hloubce došlo k opětovnému průsaku – a pokus o další čerpání nepřežil zaměstnanec, kterého zavalila uvolněná zemina.

Vývoj počtu pracovních úrazů se smrtelným následkem

Region rok 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
Středočeský kraj  17  10 15  21 12   9 11
Hlavní město Praha   8   9  7   9 10   5  3
Česká republika 131 104 95 123 95 108 88

Zdroj: Státní úřad inspekce práce