Ne že bych snad měla nouzi o kapesníky, ale skoro všichni normální lidé v červnu nemají rýmu, protože je venku ( v rámci našich středoevropských možností ) už poměrně teplo. A tak stejně jako ten klokan v poušti i já si připadám skoro nenormálně, že v tomhle téměř letním počasí mám z nosu šimrající červenou bambuli, která co pět vteřin exploduje mohutným kýchnutím. Kdyby ta rýmovaná básnička o rýmě popisovala zdravotní trampoty ledního medvěda, člověk neřekne ani popel - zrovna tak bych se nedivila, kdyby mě nachlazení potkalo v zimě nebo na podzim.

Uklidnil mě až kolega Ježek se svojí zprávou, že na Boleslavsku chorých lidí během tohoto týdne přibylo. A to o celých dvacet procent! Jo, nejsem v tom sama. Tak já teda nevím, kdo to letos na těch koupalištích, v letních kinech, u stánků se zmrzlinou a na dalších důležitých místech zachrání? Já a těch dalších dvacet smrkajících procent to určitě nebudeme. Svetr a šálu plánuju sundat, až se teploměr přiblíží k třicítce. Nehodlám v červenci chytit další porci rýmy. Jako že jsem klokan!