A ty jsme si připomenuli zase za rok. A to jsme si říkali, že si žádná předsevzetí nebudeme dávat. Jenže nakonec nám to nedalo.

Takže by mne zajímalo, jestli zase přestáváš kouřit, začínáš sportovat a myslíš si, že na talíři by kachničku měl měnit zeleninový salát. Tak mi to, prosím, napiš.

Já Ti jen chci říct, že jsem si taky tuhle dal předsevzetí. Raději jsem to nebral jako předsevzetí. Spíš jsem přemítal o tom, jak bych to chtěl nějak to žití tady na tý zemi vylepšit.

Hlavně bych se teda nechtěl tolik rozčilovat. Taky bych chtěl na každou schůzku vyjít o pět minut dříve, protože rád chodím včas, ale ono těch pět minut se vždycky nějak zasekne a pak běžím a jsem upocený. A z toho nemám radost.

Taky bych chtěl ráno vstát o pár minut dříve a nasnídat se v klidu, protože pak nejím skoro celý den. To bych taky chtěl zažít častěji. Ne jen ten suchý rohlík za chůze. Jo a také musím dodržovat pitný režim.

Jasně nějaký sport, tak pětkrát dýně. Nuž, dobrá, dvakrát. Nebo alespoň jednou. Mohli bychom se taky spolu projet na kole.

A na noc nebudu pojídat ten voňavý salám. I když ten je ale moc dobrý. Akorát když si vyčistím zuby a pak zajdu na pokec s lednicí, musím si je zase vyčistit. To vím totiž přesně, čistit zuby je zdraví prospěšné.

V tý souvislosti mne napadlo, že musím taky zajít k zubařce, už jsem tam nebyl asi pět let. Snad mi ten salám nezakáže. To ale udělá asi můj srdcař. Ten cholesterol, kamaráde, ten teda je. Tak já si vezmu o kolečko salámu méně. Slibuju.

Milý kamaráde, taky jsem Ti chtěl říct, že bych byl rád, abys v našich novinách četl ještě více pozitivních zpráv. Věřím, že tenhle dnešní Deník, a tudíž můj dopis Tobě, čteš. Kdyby ne, tak Ti ho snad někdo dá přečíst. Byla by škoda, abys se mnou nezavzpomínal na naše předsevzetí. Na naše sny. I když na ně hudráme, stejně Ti řeknu, kámo, bez těch snů by to bylo daleko těžší. Smutnější.

Tak ať je nám všem spolu letos fajn.