Jak Walda pobavil diváky v Mladé Boleslavi na Štěpánce

Česká hudební legenda – Waldemar Matuška – v sobotu zemřel na zápal plic a selhání srdce. Smrt „Slavíka z Madridu“ na Floridě otřásla celým Českem. Není proto od věci zavzpomínat, jak Matuška navštívil Mladou Boleslav.

Exkluzivně: Novinář Josef Donát komentuje události pro Boleslavský deník. Jak zhodnotil události minulého týdne? ČTĚTE ZDE.

Josef Donát, komentátor Boleslavského deníkuWaldemar Matuška již nyní bude zpívat své hity v nebi a já si vzpomněl, kolikrát potěšil diváky v Mladé Boleslavi. V dobách, kdy se chodilo na Štěpánku do letního kina, zde občas vystupoval spolu s jinými, zejména tehdy, když se konaly Liberecké výstavní trhy. Tam měli herci a zpěváci svůj pěkný kšeft a tady v okolí pak jakýsi "meloušek". V šedesátých letech sem na Waldu přišlo vždy mnoho tisíc diváků, ale já si nyní když zemřel, vzpomněl na jiné jeho boleslavské vystoupení.

Boleslavské letní kino bylo 21. srpna 1968 z neznámých důvodů obsazeno skupinou polských okupačních vojsk, usídlili se v tamních hereckých šatnách a po čase byli vystřídáni sovětskou vysunutou jednotkou, která už měla sídlo v kasárnách 9. května v Jičínské ulici. Proč tam okupační vojáci byli je nejen pro mne dodnes záhadou, faktem však je, že asi rok po vpádu těchto vojsk do Československa se v letním kinu žádná velká veřejná akce raději nekonala, úřady či politici se báli provokací.

Po roce, nebo po dvou, se usoudilo, že je čas tam zas pouštět lidi a tak na jedné, myslím dožínkové slavnosti, se konala obvyklá estráda, kde vystupoval také Waldemar Matuška. Uzavíral jednu část programového bloku. V hledišti bylo dost lidí, sluníčko svítilo a v tehdejším orchestřišti se posadili i v kině bydlící sovětští vojáci a poslouchali program. Poslouchali bez většího zájmu, ale pak najednou Walda spustil českou národní Tancuj, tancuj vykrúcaj.

Rudoarmějci ožili, protože tuhle písničku uměli i Alexandrovci, tedy soubor sovětské armády, a tihle vojáci ji dobře znali. A tak vojáčkové povstali, tleskali do taktu a velmi se bavili. Upřímně se bavilo i boleslavské publikum, protože Walda v dalších slokách změnil slova. Když zpíval …stojí voják na vartě, v roztrhaném kabátě, tak zaimprovizoval a jeho verš uváděl, že tomu vojákovi nikdo nic nedával. Byla to vzpomínka na 21. srpen, kdy mnoho našich lidí „bratrské“ armádě nechtěli dát ani vodu.

Obecenstvo řvalo smíchy, Walda dozpíval, ukláněl se a z jevišti vyklusal v ovacích, ale nevrátil se do šatny, ani k výplatě honoráře, ale utíkal rovnou ke svému autu a ujížděl z Mladé Boleslavi.

JOSEF DONÁT