Pořád mi to vrtá hlavou. Když čtu diskusi pod článkem o zemřelém řidiči na našem webu, zjišťuji, jaké to jsme hyeny. My, novináři.


My, kteří ukazujeme na špatnosti i krásnosti života kolem nás. Teď jsme ukázali, že jsme lidé, kteří pomohou. A zároveň jsme ukázali, že jsme lidé, kteří nepomohou.

A jali jsme vám všem naservírovat právě ono „pomohli“. A stejně to bylo špatně.

Obě varianty člověka jsme ukázali v plné síle. Na jedné straně pro mnohé „obyčejné“ jednání dvou kluků. Před nimi smekám. Na straně druhé vlastně taky „obyčejné“ jednání davů. Před ním ale nesmekám.

Obě strany se zachovaly po svém. Jedna fotila „spícího“ řidiče. Druhá volala o pomoc. A my jsme zdokumentovali obě strany člověčí mince. Jsme pro to hyeny? Jsme hyeny jen kvůli tomu, že ukazujeme tragédii i naději života kolem nás?

Novinář se nezavděčí všem. Pokud tedy zrovna nepíše pro Mateřídoušku. Ostatně, zavděčit se není naším úkolem.

A já pořád přemítám, kdo je vlastně hyena? Novinář, který zveřejní, že jsme hyeny i lidé? Nebo hyeny, které o sobě tvrdí, že jsou lidé?