Po pár dnech jsem si chtěl nastartovat svůj vůz. Před těmi pár dny jsem ho zaparkoval v Blahoslavově ulici naproti Domu kultury. Leč auto tam nebylo. Hrklo ve mne. Mrchy zlodějský, napadlo mne hned. Co když ale byla ulice čištěna a jen mi auto odtáhli. Mířím na městskou policii. Ano, pane, vaše auto odtáhli. Máte ho na parkovišti na průmyslové ulici, děl mile strážník. Napařil mi pokutu. Takovou, jakou jsem si zasloužil. Ale víra, že auto mám, byla milá.
Ráno jsme se spolu z kolegy z redakce rozhodli, že podpoříme snahu magistrátu o pomoc postiženým povodněmi. Vytáhl jsem pětistovku a nakoupili jsme čistící prostředky.
Pak jsem je pro mé uskladněné auto. Paní byla milá. Leč spočítala mi dny mého parkování u nich a vyřkla částku. Lapl jsem po dechu, vysolil dva tisíce a k tomu stolárnu, poděkoval jsem – ač nevím, za co – a přeparkoval jsem.
Na obědě mi vypadla plomba ze zubů.
Řeknu vám, to byl ale den.
A to mne čeká návštěva knihovny. Možná už tušíte, že jsem měl knihy odevzdat už před týdnem. Možná mne čeká pokuta i tam…
