Chlap jako hora. A u toho stolečku v kavárně seděl s nesmělým úsměvem.

Když jsme pak spolu mluvili o tom, jak si představuje svůj letošní život, mluvil rozvážně. Pomalu. Klidně.

Když jsem se ho ptal na cíle letošní sezony, utrousil jen, že chce minimálně desetkrát vyhrát prestižní závod.

Trochu jsem z té jistoty zalapal po dechu.

To bylo moje setkání s Václavem Ježkem, elitním jezdcem na horských kolech. Nyní členem boleslavského Alpine PRO – Author teamu.

Venca to řekl jasně. „Mám natrénováno, zimní příprava byla kvalitní. Chci vyhrávat.“

To chce ale každý.

V sobotu jsem si na jeho slova vzpomněl. Václav se právě stavěl v Českých Budějovicích na start prvního letošního závodu Českého poháru v půlmaratónu na horských kolech, jízdy na zhruba 56 kilometrů.

Tak trochu se tvářil, jako by se ho to možná ani netýkalo.

Pak zazněl výstřel a Venca vyrazil. Brzy zůstali na čele dva jezdci. A za chvíli tam už jel jen jeden. Jel s lehkostí předčarodějnického vánku.

Uhodli jste. na čele jel Václav Ježek.

Jéža.

Do cíle si šlapal, jako by se ho ten závod možná ani netýkal. Jel ve vánkovém poklidu.

Měl natrénováno, věřil si. A proto byl nejlepší.

Když zvednul v cíli ruce nad hlavou, věděl, že letošní sezonu má rozjetou víc než dobře.

Václav, Venca, Vašek, Jéža. Nebo–li Václav Ježek.

Letos bude patřit k těm boleslavským sportovcům, kteří by nám měli dělat radost.

A já mu držím palce.