Konec koronavirového trápení lidé pojali jako jedinečnou příležitost vrátit se ve velkém na akce, které byly v posledních dvou letech zrušené nebo limitované řadou omezení.

V divadlech, kinech, na koncertech nebo naposledy na pálení čarodějnic a na májových oslavách se schází takové počty lidí, jaké mnohde nebývaly ani před pandemií. Vyhlášená Libická pouť na Poděbradsku hostila tisíce lidí. Obec, kde běžně žije zhruba třináct set lidí, se na jeden víkend několikanásobně nafoukla. Tisíce lidí dorazily také na boleslavskou Krásnou louku při Čarodějnicích. Na nedostatek zájmu si nemůžou stěžovat ani u stavění májky v Mnichově Hradišti nebo opět při Čarodějnicích na nymburské Špičce.

Lidi to táhne ven, chtějí se sdružovat, bavit a dohnat ten dvouletý deficit. Což je samozřejmě skvělá zpráva. Nejen pro pořadatele, hudebníky, herce, kavárníky a další, kteří z kultury a společenských setkání profitují.

Smutnější zprávou je, že svět obecně v pořádku není. Děsivé jaro zažívají Ukrajinci, včetně těch, kteří před ruskou lůzou utekli k nám. Využijme proto kulturní postcovidové probouzení k tomu, abychom našim ukrajinským přátelům na společenských akcích dokázali aspoň na chvíli z hlavy vyhnat temné myšlenky. Potřebují to a my jim takovou službu poskytnout můžeme.