Šrumec.
To slovo přesně vystihuje dění v posledních dnech v centru Mladé Boleslavi.
Horkovod pořádně rozpálil stovky a možná tisíce lidí. Neustálé výmluvy a omluvy, proč se kope, proč se nekope, proč něco neteče, proč to pak zase teče až moc. To už lidi unavilo tak, že jim celý ten chaos přestal snad i vadit.
Radnice ohlásila, že se vše odkládá. Tedy původní termín dokončení. Na vině je náhodně objevené potrubí, nutnost tlakových zkoušek, pak taky snad dovolené dělníků, kterým horkovod byl šuma fuk, pak možná sluníčko, déšť a snad i Brouk Pytlík. TO (TI) všechno (všichni) za TO může (ou).
Jisté je, že se otevřít po odkladu mělo ve čtvrtek. A nic. A to primátor Nwelati tvrdil něco ve smyslu, že pětadvacátého to bude, i kdyby měl snad použít hrubého násilí.
Pětadvacátého se ale nic nestalo. Tedy dokončeno nebylo.
Když se tohle téma nastolilo na včerejší tiskové konferenci, o primátora se pokoušely mdloby. Nebyl schopen ani řádně odpovídat do mikrofonu jednomu z novinářů. Troufám si říci, hezký herecký výkon. Jakoby se čekalo jen na termín a průběžně se nekontrolovalo. A najednou to je pro nás rána…
Kdo ví, jak to všechno bylo.
Včera dopoledne už zákazové značky zmizely, auta se začala proplétat dlouho rozkopanou ulicí. Vše nasvědčovalo tomu, že to máme za sebou.
Jenže celé dopoledne se mezi automobily proplétaly kropicí vozy, kolem chodila spousta kravaťáků, kteří evidentně sledovali, zda z toho nebude ještě větší průšvih, než je.
Boleslavský deník zastal v „kauze horkovod“ velikou roli. Když jsme o lokalitě, kde se má pracovat a vše tam zatím vypadá jako v měsíční krajině – tedy nikde nic, psát, začalo se více makat.
Horkovod skončil. A já jsem jen zvědavý, jak se ten závěrečný chaos, který směřoval k otevření ulice, promítne do budoucna.
Tak nějak mne totiž napadá, zda neexistují nějaké normy, které říkají, že než auto vjede na takový nový povrch, by si silnice měla chvíli odpočinout.
Ale třeba je to jen planý poplach.
Třeba…