Fanoušci převlečení za templáře a křižácké rytíře? Například v Anglii už po léta vcelku běžný výjev, v ulicích Dauhá ale skupina nápadně oděných příznivců z britských ostrovů budila užaslou pozornost. Místní se na skandující a zpívající ostrovany v bílých pláštích s rudými kříži na hrudi dívali dost vyjeveně, někteří i nesouhlasně.

Nešlo přitom o dobývání Jeruzaléma jako před skoro 1000 lety, ale jen o barvitý kolorit světového šampionátu. Katarské pořadatele ovšem hravá fantazie anglických poutníků příliš nepotěšila. Na sociálních sítích se dokonce objevily informace, že ochranka nechtěla některé „templáře“ pustit na stadion na pondělní zápas Anglie s Íránem a další rytíře údajně přesvědčovala, aby se zbavili svých převleků.

close info Zdroj: Deník zoom_in

„To je ten problém s místy, jako je Katar, protože právě fanoušci jsou základem fotbalu. My jsme ti, kdo dělá tuhle hru tím, čím je. Nejsou to velké korporace, ale fanoušci. My jsme fotbal,“ citoval britský tabloid Daily Mail jednoho z fanoušků, kteří na své křížové výpravě do Kataru narazili na nepochopení místních.

Střet fanoušků se spoustou zákazů

Nutno dodat, že obléct se jako křižák není v ryze muslimské zemi úplně nejlepší nápad. Od krvavých dobrodružství křesťanských válečníků ve Svaté zemi už sice uplynula řada staletí, na Středním východě však jde pořád o citlivou věc. Na druhou stranu jde o něco, s čím pořadatelé tak obří akce, jakou je fotbalové MS, prostě musejí počítat.

Jde zkrátka o střet svou světů, dvou kultur. Pánové z FIFA rádi květnatě hovoří o tom, jak fotbal spojuje, ale turnaj v Kataru zatím ukazuje spíše opak. Na jedné straně jsou fanoušci z Evropy, zvyklí na své pivo, kostýmy a karnevalovou svobodu, na straně druhé poměrně rigidní místní předpisy a zákazy.

Když už je řeč o převlecích a oblečení, CNN ve svém varovném přehledu, na co všechno si při návštěvě Dauhá dát pozor, citovala toto úřední doporučení pořadatelů: „Návštěvníci by měli respektovat místní kulturu a vyvarovat se příliš odhalujícího oblečení.“ Platí to pro muže i ženy. Jak se však zdá, že jistých okolností můžou vadit i dlouhé pláště a kříže.

Podezřelý kloubouček

Zcela určitě vadí cokoli s duhovými barvami. Po dost ostudné kauze s kapitánskými páskami, zakázanými hysterickými funkcionáři z FIFA, se organizátoři zaměřili na cokoli, co svými barvami připomíná podporu hnutí LGBT. Odskákal to například americký novinář Grant Wahl, kterého ochranka odmítla pustit na stadion na zápas USA s Walesem kvůli duhovému tričku.

Před stejným mačem měla problémy například bývalá kapitánka velšské reprezentace Laura McAllisterová, která měla na hlavě klobouček s duhou. U vchodu byla donucena si ho sundat, protože prý šlo o „zakázaný symbol“.

„Byli velmi neodbytní s tím, že pokud si klobouk nesejmu, nepustí mě dovnitř,“ vylíčila McAllisterová, pracující nyní jako profesorka na univerzitě v Cardiffu. „Myslím, že jsme byli dopředu dostatečně varováni, že toto nebude turnaj, na němž budou respektována lidská práva,“ dodala s tím, že zapovězenou pokrývku hlavy stejně propašovala na tribunu.

Konfliktů bude přibývat

Asi nelze pochybovat o tom, že zpráv o menších či větších konfliktech mezi fanoušky a pořadateli bude přibývat. Někdy jde jen o humorná extempore (jako v případě dvou Britů, kteří po městě tak dlouho hledali pivo na prodej, až údajně skončili v šejkově paláci a prohlédli si tam opice), jindy je to však vážnější.

Na jedné straně je fakt, že hosté z ciziny zkrátka musejí počítat s jistými katarskými specifiky, a pokud možno je respektovat. Na druhé straně fotbaloví fanoušci nejsou běžní turisté a mají své charakteristické zvyklosti, které z MS dělají to, čím je. To zas musí chápat jako FIFA, tak Katařané. Návštěvníci z Evropy či Jižní Ameriky ostatně platí za svůj pobyt v zemi nemalé peníze, další mastné sumy dávají za vstupenky.

Tak či onak se potvrzuje, že přiklepnout pořadatelství Kataru prostě nebyl šťastný nápad.