Předchozí
1 z 6
Další

Jaroslav Janovský: Vždycky jsem byl třídní šašek, co baví spolužáky

Jaroslav Janovský pracuje jako rekvizitář mladoboleslavského divadla. Kromě toho ho můžete vídat i na divadelních prknech ve hře Revizor a v připravovaném představení Šumař na střeše. Hercem chtěl být už od malička. Po maturitě si kromě herectví podal přihlášku také na fyzioterapii, ale herectví ho lákalo víc. Nakonec vystudoval Vyšší odbornou školu hereckou v Praze a sen být hercem se mu pomalu, ale jistě, plní.

Jaroslav JanovskýZdroj: Lucie Palounková

Už jako malý jsem hodně napodoboval a imitoval herce z televize – hlavně Oldřicha Kaisera, Jiřího Lábuse a taky Jima Carreyho. Mým největším českým vzorem je Ivan Trojan. Na gymnáziu jsem byl takový třídní šašek a nevynechal jsem žádnou příležitost k pobavení svých spolužáků. Pořád jsem jim vyprávěl nějaké vtipy. Rodiče si tenkrát mysleli, že je to jen nějaká etapa mého života, která zase přejde – ale nepřešla. Jinak jsem chtěl být taky malíř, hezky kreslím, nebo kuchař, protože mám rád jídlo.

Jaroslav JanovskýZdroj: Lucie Palounková

Moji oba rodiče jsou lékaři. Táta nejdřív chtěl, abych byl taky lékař, ale když po maturitě pochopil, že mu to nesplním, jel se podívat na jedno mé představení do Pidivadla do Prahy. Tehdy procitnul a zjistil, že asi zas až tak špatný herec nebudu a že jsem si vybral dobře. Máma byla od začátku ráda, když jsem jí řekl, že chci být herec, sama mě od lékařství odrazovala.

Jaroslav JanovskýZdroj: Lucie Palounková

Kdybych měl říct nějaký herecký sen, ač i nesplnitelný, tak bych si rád zahrál v nějakém filmu od Marvelu. Musím jinak říct, že jsem v boleslavském divadle spokojený, práce mě baví, doufám, že přijdou i další příležitosti a v současné době jiné angažmá nehledám. Uvidím v budoucnu, co přijde.

Jaroslav JanovskýZdroj: Lucie Palounková

V divadle mě hodně baví hrát komediální role, rád bavím a rozesmávám lidi. Jsem takový divadelní exhibicionista, rád se před lidmi předvádím, a když mám pozitivní ohlasy, tak mě to naplňuje a dělá mě to šťastným. Další odvětví, jako je třeba režie, mě moc neláká. Nerad lidi diriguji, jsem radši ten dirigovaný. Ale třeba grafika, ta by mě taky hodně bavila.

Jaroslav JanovskýZdroj: Lucie Palounková

Pokud daný člověk není slavný, nezná ty správné lidi, nebo s nimi neumí jednat, má to těžké. V dnešní době je u nás zájemců o herectví strašně moc. Nejenom, že daný člověk musí bojovat a pracovat na sobě, ale také musí znát a získat si ty správné lidi v umělecké branži. Chce-li se člověk dostat do povědomí většiny lidí, musí hrát v reklamách, seriálech a filmech, kam se většinou dostane díky konkurzům. Chce-li se člověk dostat do divadla, musí zaujmout samotné vedení divadla a přesvědčit jej, že potřebují právě jeho. Dobrý vzhled rozhodně není k zahození, ale potřeba není, hlavní je získat si konexe, nesnažit se dělat si nepřátele, mít talent, a trochu toho štěstíčka.

Jaroslav JanovskýZdroj: Lucie Palounková

Lucie Palounková