Fotograf Jan Pavlíček: Jednou bych chtěl fotit Tučňáky

Svou cestu k focení hokeje popisuje Jan Pavlíček jako krátkou a jednoduchou. „Na jaře roku 2009 jsem začal fotit jen tak pro radost extraligové zápasy na zimním stadionu, poté mi byla udělena akreditace, abych mohl fotit přímo za střídačky. Po sezóně mě oslovili lidé z vedení Bruslařského klubu, protože se jim fotografie líbily, a tak jsme se dohodli na spolupráci, která stále trvá,“ říká s tím, že hokej pro něj byl jasnou volbou, protože jej sledoval už od mládí.

Zdroj: Archiv Jana Pavlíčka

Nejraději na něm má emoce, souboje a akci. Zároveň ale přiznává, že focení hokeje má i svá specifika a obtíže. „Hokej patří mezi nejrychlejší sporty, navíc kolikrát zimní stadiony nejsou dobře osvětlené, takže je to náročné. Musí se dbát i na bezpečnost, mezi střídačkami je to takový fofr, že jsem kolikrát dostal ránu hokejkou nebo bruslí.“

Zdroj: Archiv Jana Pavlíčka

Přesto ale na hokej nezanevřel, právě naopak. „Hokej je čím dál tím větší částí mé práce coby fotografa. Když jsem byl mladší, tak jsem létal z jedné akce na druhou. Teď už spoustu nabídek odmítám. V dnešní době je člověk rád, že si udělá čas na svoje aktivity a koníčky,“ líčí Pavlíček. Čistě jen sportovní fotografií se ale neživí. Pracuje jako koordinátor menšího oddělení v IT firmě.

Zdroj: Deník / Jaroslav Bílek

Sport je kromě focení pro Jana Pavlíčka i nedílnou součástí volného času. „Snažím se jej trávit aktivně. Odmala hraju fotbal a před pár lety mě doslova pohltil golf. Je to nádherný a neskutečně náročný sport, což si spousta lidí bohužel nemyslí. Rád si zahraju i tenis, badminton nebo florbal,“ vyjmenovává své koníčky.

Zdroj: Archiv Jana Pavlíčka

Jako snad každý člověk má i Jan Pavlíček svůj profesní sen, co se fotografování týče. „Když se hodně zasním, tak by se mi líbilo focení zápasu kanadskoamerické NHL a mých oblíbených Pittsburgh Penguins,“ netají se svou fanouškovskou přízní k Sidneymu Crosbymu a spol.

Zdroj: Archiv Jana Pavlíčka