Výjimečné horké. Tak hodnotí principál Divadýlka na dlani Petr Matoušek desátý ročník léta na dlani. Letní premiérový festival divadelních her skončil v sobotu večer.

Jak se strojí Napoleon? Podívejte se ZDE.

Divadelníci v předešlých letech zápolili s deštěm. Některé hry musely být v důsledku nepřízně počasí narychlo přesouvány z venkovních prostor do vnitřních, aby diváci nemokli.

„Tento rok jsme zápolili s tím, že nám lidé odjeli k vodě a na dovolené. Čtvrtky byly výborné, pátky a minulá sobota už o trochu slabší,“ posteskl si principál Petr Matoušek.

To vše se ale jistě vynahradilo při závěru letního festivalu. Představení si zde totiž nenechaly ujít desítky lidí a při posledním představení s názvem Napoleon s rolničkami zaplnili diváci kompletně celý sál. Během celého festivalu dorazily téměř čtyři stovky lidí.

Koncerty a divadlo

Dohromady mohli lidé vidět 14 představení a šest koncertů. Všechny kapely, které na desátém ročníku Léta na dlani vystoupily, byly místní. Tedy kromě posledního festivalového dne, kdy na pódiu představil Milan Valenta a v podvečer pak Eva Melicharová. „Myslím, že je to dobře tímto způsobem preferovat místní muzikanty,“ říká Matoušek.

A jak vstoupí Léto na dlani do své druhé existenční desítky?

„Nevíme,“ říká hned v úvodu principál Divadýlka na dlani Petr Matoušek a dodává, že mají jeden zásadní problém, před kterým se stále snaží uniknout. Ten nese název Škodovácká dovolená. Bohužel se volno automobilky trefí právě do doby konání divadelního festivalu.

V tuto chvíli se hovoří také o tom, že by jednotlivá představení byla hrána jen ve všední dny, místo tradičních víkendů. „Ještě uvidíme, jak to celé bude příští rok vypadat,“ dodává Matoušek.

Napoleon s rolničkami

Jde o poměrně široce obsazenou hru, v níž hrají téměř dvě třetiny souboru. Jak poznamenal režisér představení Radek Kotlaba, v hlavních rolích se objevili dva Martinové, a to Martin Herrmann, ztvárňující pianistu a Martin Weiss v roli mladého Matěje Poctivého.

Hra vznikla na půdorysu poměrně velmi staré satirické hry dramatika Arnošta Dvořáka a filosofa Ladislava Klímy – Matěj Poctivý.

Stará nová hra

„Během zkoušení se do hry dostávaly další a další nové motivy a naopak některé původní motivy ubývaly. Nakonec tedy vznikla jakási postmoderní směsice, kterou jsme se nakonec rozhodli přejmenovat a hrát ji jako nové představení,“ říká ke hře režisér Kotlaba.

A co ke hře říct? Jde o veselý kabaret, kde se střetá celá řada vlivu. Pojednává o určitém pokušení hlavního hrdiny, který je nabádán k tomu, aby ukradl státní poklad. On, protože je poctiví, jménem i charakterem, tak to nechce udělat. Jde o to, co může člověka poctivého a zásadového přinutit k tomu, aby se nakonec dopustil krádeže státního pokladu.

No a jak to skončí? To se přijďte podívat sami…