Před 11 lety začínali tři – Svatopluk Dvořák, Jan Šťastný a Petr Šanda. Postupně se jejich cesty rozdělily, hudební Music Club Sokolovna tak do dneška provozuje Svotopluk Dvořák.

Pamatujete na začátky? Jaké to bylo?
Především to bylo nadšení pro muziku. Já jsem to dělal jako vedlejšák, jenže postupem času se zjistilo, že „na levačku“ to dělat nelze. Tehdy v roce 1996 jsme zahajovali diskotékou, pak nám hrál Citron a pásku slavnostně přestřihl Jirka Štěpo Štěpánek.

Kdo vám od té doby v sokolovně hrál?
Strašná spousta kapel. Namátkou Arakain, Kabát, Tublatanka, Argema, Katapult, Olympic, Krucipusk, Odyssea, Turbo.

No a jaké to je nyní?
Těžké. Stručně řečeno těžké. Je to všechno na pokraji přežití.

Jak je to možné?
Zaprvé máme malou kapacitu, proto nemohu pozvat slavné kapely, které bychom nezaplatili. Daleko horší je ale druhý fakt, a to je to, že lidé na Mladoboleslavsku se prostě nechodí bavit. To je všeobecný poznatek a všichni si na tohle stěžujeme. Boleslavsko je v tomto směru zabité.

Jaká je návštěvnost na páteční diskotéky?
Tak 100 až 150 lidí, což je slušné.

V sobotu pak často nabízíte rockové večery.
Tady bych chtěl vyzvednout mladoboleslavské kapely Seven a W.I.X., na které lidi chodí a snad i ony k nám rády jezdí. V poslední době stále více do popředí vchází kapela Standy Beneše S.O.S., která si nachází řadu fanoušků.

Chtěl jste to někdy „zabalit“?
Když nepřijdou lidé a lehce si lze spočítat, kolik člověk v tu chvíli prodělává, tak ty myšlenky směřují i tímhle směrem. Když se to ale překoná, tak má člověk radost z lidí, kteří přijdou a se kterými lze prožít příjemný večer.