Ve čtvrtek vystoupil profesor Hilský, vyznamenaný mimo jiné Řádem britského impéria a Medailí Za zásluhy, v aule Gymnázia dr. Josefa Pekaře. Zavítal sem už potřetí. Tentokrát s sebou ovšem přivezl hudebníka Daniela Dobiáše, autora hudební úpravy více než poloviny Shakespearových sonetů.

„Sonet vznikl z hudby, hudba je jeho součástí. Sonet, který v sobě nenese píseň, není sonetem," zahájil Martin Hilský pořad, jehož cílem je právě návrat hudby sonetům.

Studenti se z jeho řeči přednášené, jako je tomu u Hilského obvykle, z patra dozvěděli o hlavních tématech sonetů, o času, smrti, ale především lásce.

Přestože někteří studenti, jež poezii či literatuře běžně příliš nefandí, šli na přednášku jistě se smíšenými pocity a byli spíše rádi, že se nemusí učit, během několika okamžiků na ně přešla Hilského fascinace. Jeho přednes vybraných textů, jejich rozbor a interpretace donutily studenty sedět skutečně bez hnutí a s nataženýma ušima.

Každý sonet, jímž se Hilský zabýval, následně pianista Dobiáš přezpíval a představil ve své originální hudební aranži. A nutno podotknout, že mnohdy v úpravě skutečně chytlavé.

Na závěr dostali studenti prostor pro své zvídavé dotazy. Některé se držely striktně tímatu, jiné rozdílů mezi současnou a starou angličtinou a další, které byly důkazem toho, že osobnost Martina Hilského studenty gymnázia oslovila, mířily na jeho profesní začátky a překladatelskou praxi.

Skvělý dojem ze setkání zkalila jediná skutečnost. Knihy, které si studenti hromadně objednali, aby je nejznámější český překladatel signoval, nedorazily. Česká pošta si dala na čas.

Ať vás dílo Williama Shakespera zajímá nebo ne, pokud se vám naskytne příležitost zúčastnit se aktuálního pořadu o sonetech, neváhejte. Jistě i vy dostanete chuť si jich pár přečíst.