Ke 100. výročí republiky neopomněla připomenout známé české písničky z filmů 30. a 40. let. Přiznala, že obdivuje zpěvačku Inku Zemánkovou a vůbec tehdejší tvorbu S. E. Nováčka i Jiřího Traxlera a dalších skvělých skladatelů a textařů. Také tu noblesu v oblékání i účesech má ráda. Ona samozřejmě se toho také drží, vystupuje v krásných šatech i s klobouky, jak ukázala v pořadu na ČT 2.

Písně, které zazněly v televizi, prezentovala i v restaurantu Štěpánka, například Ráda zpívám hot, Šumění deště (s deštníkem jako nezbytnou rekvizitou). Přidala ještě další české swingové trvalky – Slunečnice, Růžová krinolína, Klobouk ve křoví (zpívali všichni společně, text byl k dispozici na velikém papíru) a jiné.

Připomněla také oblíbené trampské písně tehdejší doby ve směsce (medley): Jedu nocí, Vítr vane pouští, Niagara. Došlo i na evergreeny George Gershwina i jiných amerických hitmakerů – The Man I Love, Willow Weep For Me, Rockin´ Chair, That Old Feeling aj.

Dáju doprovázelo trio skvělých muzikantů: David Fárek – tenor saxofon (v humorné vsuvce s kloboučkem vypadal jako komik Stan Laurel), Jaroslav Kantor – kytara, Jarek Šimíček – kontrabas. Vystřihli si i dvě instrumentálky Honeysuckle Rose a Bye Bye Blackbird. V každé skladbě celého koncertu si muzikanti zahráli sólo, jak by mělo být v jazzu běžné, když muzikanti umí.

Večer, při téhle krásné a lety prověřené hudbě, byl velmi příjemný, přímo relaxační. Po přidané písni It Don´t Mean A Thing, If It Ain´t Got That Swing (Když to neswinguje, není to ono), posluchači neradi opouštěli sál, někteří ještě zůstali u sklenky dobrého vína.

Na příští hudební večer zve princezna Štěpánka na středu 17. října opět od 19 hodin. Zahraje kapela Swing Society.

Rudolf Kulka