Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

SERIÁL: Městský palác Templ

Mladá Boleslav - Jedinečný seriál o zajímavých budovách, místech, ale i osobnostech Mladoboleslavska pro Boleslavský deník připravila Bedřiška Jonášová, jež se zajímá o historii regionu.

4.10.2009 1
SDÍLEJ:

Městský palác Templ.Foto: Archiv

Tento pozdně gotický palác je jedním z nejstarších objektů v Mladé Boleslavi, a proto patří k nejcennějším stavebním památkám města i okolí. Nachází se nedaleko hradu v Krajířově ulici.

Za jeho zakladatele je považován Jan Císař z Hliníka, jenž si nechal palác postavit na konci 15. století. Byl zdejším hejtmanem a kromě toho i správcem všech nemovitostí v Čechách, které patřily tehdejší mladoboleslavské vrchnosti – Tovačovským z Cimburka. Palác si postavil hejtman sice reprezentativní, ale na zdánlivě podivném místě, a sice mimo hlavní zástavbu na náměstí, kde by se jistě vyjímal lépe, už z prestižních důvodů. On ale neměl bohužel na vybranou. Náměstí bylo v té době už zastavěno do posledního místa a on chtěl mít nepochybně svůj palác blízko hradu. Nezbylo mu tedy nic jiného, než vykoupit pro sebe úzkou přístupovou uličku vedoucí z náměstí, jíž se už dlouhá léta říká „myší díra“, a palác postavit na pobořených hradbách.

Na tomto místě nebyly však zřejmě kdysi jen ruiny hradeb. Archeologicky je dokázáno, že základy paláce pocházejí ještě z doby předhusitské a patrně v těchto místech stála jedna významná stavbička, o jejíž polohu se přou historikové už celá desetiletí, a sice kaple svatého Vojtěcha. Není tedy vyloučeno, že část interiéru paláce v přízemí, ta nejhezčí, je pozůstatek této kaple a že byla při stavbě paláce do celého objektu zakomponována. Některé prvky tomu opravdu nasvědčují. Příkladně těžká gotická klenba v této místnosti, která už rozhodně neodpovídá stavebním zvyklostem konce 15. století, a dále nálezy kosterních hrobů v okolí Templu. Bylo samozřejmostí, že v okolí sakrálních staveb se nacházel hřbitov. Z historických pramenů víme o kapli pouze to, že ji roku 1356 vysvětil vyšehradský probošt a r. 1389, po smrti kněze Zdeňka, ustavil sám král Václav IV. novým knězem v kapli Ondřeje z Jevíčka. Za názor, že na místě Templu stála kaple sv. Vojtěcha, se stavěli nejen historici Zdeněk Kamper a František Bareš, ale v novější době v sedmdesátých letech i architekti Barták a Štefek.

Templ několikrát ve své historii vyhořel a byl přestavován. Původně měl čtyři sedlové střechy, jak je patrné na vedutě Jana Willemberga z roku 1602, ale musíme mít na paměti, že následovala velmi drsná třicetiletá válka, po které musel být palác nepochybně znovu opravován. Z paláce vedly (údajně vnitřkem přes černou kuchyni) fortnou a po stráni schody dolů k Jizeře a k panskému pivovaru. Templ měl pravděpodobně, vzhledem ke své poloze, i funkci obrannou. Hned při vstupu do paláce, v malé předsíňce, nás uvítá krásné kamenné ostění, ozdobené čtyřmi lvíčaty, mezi nimiž stojí štítonoš, nesoucí erb původního majitele pana Císaře z Hliníka, a sice podkovu uvnitř s křížem.

Majetkem Jana Císaře a jeho rodu byl Templ asi do roku 155O. Po tomto roce už je jako majitel uváděn jiný šlechtic a sice rytíř Jan Zilvar z Pilníkova. Český rytířský rod Zilvarů z Pilníkova se připomíná na Trutnovsku už ve 2. polovině 14. století. Během husitských válek získali značný majetek a nedaleko Pilníkova si postavili hrad Brettstein. Kromě toho jim patřilo městečko Pilníkov a ves Vlčice. Templu se pak řadu let říkalo „Zilvarovský“, ještě dávno po tom, kdy už jim nepatřil.

Po pánech z Pilníkova měnil palác majitele poměrně často. V letech 1568-1573 patřil lékaři Martinovi Kosteleckému, který získal navíc od tehdejší mladoboleslavské vrchnosti Krajířů z Krajku osvobození domu ode všech poplatků za protislužbu, že nechá zachován průchod po schodech k Jizeře. V této době proběhly částečné úpravy a budova dostala několik nových renesančních oken. Od Martina Kosteleckého koupil Templ v roce 1573 krejčí Kostrba za 3OO kop stříbrných míšeňských grošů, ale ještě týž rok ho prodal za stejnou cenu Martě z Veselice, manželce pána na Boleslavi a Kosmonosích, Adama Krajíře z Krajku. Neví se přesně kdy, ale rozhodně před rokem 1579, prodává Marta Templ tehdejšímu boleslavskému hejtmanovi, členovi významného šlechtického českého rodu, panu Václavovi Rodovskému z Hustířan. Rodovským v té době patřily i lázně Velichovky a jeden člen tohoto rodu Bavor Rodovský z Hustířan proslul koncem 16. století jako nejvýznamnější český alchymista u dvora Rudolfa II. Spolupracoval tehdy s takovými vědci, jako byl Tycho de Brahe a Kepler.

Rodovští vlastnili Templ relativně dlouho, ale v roce 161O dům opět mění majitele. Tentokrát se jím stal císařský mundšenk Vilém starší Popel z Lobkovic a prodala mu ho Kateřina Rodovská ze Skalky. Prodej domu byl pochopitelně zapsán do knih a kromě toho zde byla určena podmínka, že „ domě žádných skladů na újmu a škodu živností městských činíno, ani živností městských vedeno a dopouštěno nebude, daně pak, berně a jiné poplatky všelijaké, bez zadržování časně z něho odvozovány. A také kdož by koliv zase týž dům k prodeji přišel, tehdy člověku městskému a jinému žádnému prodán býti že má.“ Tento poslední dodatek byl následně pozměněn tak, že Vilém z Lobkovic mohl palác prodat, postoupit, nebo odkázat komukoliv ze stavu panského nebo rytířského s tím, že při dalším prodeji by přišel už do rukou měšťana.

Vilém palác připsal své sestře Markétě, vdově po Jindřichovi z Valdštejna a na Dobrovici. V Dobrovici se totiž roku 1595 ujal vlády její syn Henyk z Valdštejna, který se údajně ke své ovdovělé matce nezachoval pěkně a Markéta si sem do Templu, po neshodách s tímto svým synem , převezla všechen svůj majetek a zde také roku 1616 zemřela. Je pohřbena v hrobce v kostele Panny Marie. Po její smrti připadl palác jejímu švagrovi Abrahamovi z Gersdorfu a Malšvic, který ho ještě ten samý rok prodal Andreasu Granicovi.

O dva roky později se stává novým majitelem „mistr lékařského umění“ Martin Gebler. Ale to už doba pokročila a na obzoru byly pobělohorské události. Martin Gebler musel odejít do emigrace a palác byl v roce 1628 prodaný jako konfiskát rytíři Matyášovi Arnoldymu z Klarštejna a na Brodcích a Klarštejnové zde žili do roku 1663. Během třicetileté války byl Templ pravděpodobně poškozen požárem, protože následně byl rozsáhle stavebně upravován. V té době došlo ke zrušení průchodu k Jizeře a Templ ztratil právní postavení panského domu. Po třicetileté válce zbylo v Boleslavi ze 370 domů jen 213 a dále jen 6 panských. Mezi nimi byl i Templ. Změnám majitelů ale neměl být konec a počátkem 17. století se jich zde vystřídalo ještě několik. Významnější úpravy proběhly také roku 1677 a tehdy zřejmě získala střecha současný tvar a místnosti v prvním patře trámové stropy. Roku 1799, při velkém požáru města, palác znovu vyhořel a byl opět přestavován. Zhruba v této podobě se zachoval dodnes. V 19. století byl nějaký čas jeho majitelem židovský obchodník Herman Pick a po něm německý ranhojič Jan Punker.

Ráz soukromého domu Templ ztratil roku 1886, kdy ho do své správy získal Krajský muzejní spolek, který zde hned následujícího roku otevřel expozici. Toto muzeum bylo v provozu až do roku 191O. Pak byl dům nějaký čas nevyužívaný a ve 2O. letech byl upraven pro potřeby církve Československé husitské. Zhruba v 6O. letech musela církev palác opustit, protože jeho stav už byl tak špatný, že hrozilo zřícení, ke kterému skutečně v roce 1977 došlo. Sice jen k částečnému, ale bylo nutné přistoupit k záchraně této památky okamžitě.

Posledními úpravami prošel Templ v letech 1999 – 2000, po nichž jsou prostory suterénu a přízemí využívány pro muzejní expozici a sál v prvním patře pro účely výstavní. Templ byl tehdy v roce 2000 zpřístupněn veřejnosti při příležitosti oslav čtyřstého výročí povýšení Mladé Boleslavi na královské město císařem Rudolfem II. roku 1600. Expozice je zaměřena zejména na regionální historii, veškeré exponáty pocházejí z Mladoboleslavska. Prostory v suterénu jsou věnovány archeologickým nálezům, přízemí pak většinou významnému období 16. století, kdy v Mladé Boleslavi působila Jednota bratrská.

Jako nedílná součást objektu byl také upraven parkán. V současné době slouží především dětem, které mají možnost si zde vyzkoušet různé pravěké činnosti. Mohou se vžít do práce archeologů a v jednom pískovišti si příkladně vyhrabat kostru člověka, ve druhém střepy keramických nádob. Jak bylo svízelné opatřit si v pravěku potravu si mohou vyzkoušet lovem medvěda, divokého vepře, nebo jelena. Mohou si zkusit vydlabat koryto, sekat kamennou sekerou, nebo nadrtit z obilí mouku. Seznámí se i s životem lidí ve středověku. Jako součást této expozice bylo vyrobeno pět dřevěných modelů nejvýznamnějších budov v Mladé Boleslavi ve formě skládaček a děti si zde mohou postavit třeba samotný Templ, nebo Sbor českých bratří, kostel Nanebevzetí Panny Marie, starou renesanční radnici, nebo boleslavský hrad. Hned po vstupu na parkán pod prvními schody návštěvníky uvítá napodobenina slovanského obydlí - „ polozemnice“, jak vypadala v 10. století n.l. Podobná stavbička byla nalezena nedaleko Templu a toto je její věrná kopie. Je vyrobena pouze z přírodních materiálů za použití dobových nástrojů. Střecha je svázána z orobince, mezery mezi trámy jsou vyplněny směsí jílu a slámy. Uvnitř je umístěn funkční tkalcovský stav, zrnotěrka a pícka.

Palác Templ je jedna z nejkrásnějších staveb v Mladé Boleslavi a bezkonkurenčně nejstarší zachovaný kamenný dům ve městě z konce 15. století.

BEDŘIŠKA JONÁŠOVÁ

4.10.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
David Rath.
22

Rathův požadavek na odškodnění za pouta se vrací k obvodnímu soudu

V rámci svého podzimního turné se hudební skupina Harlej po dvou letech opět vrátila do pražské Lucerny.
53

OBRAZEM: Harlej po dvou letech vyprodal Lucernu

AKTUALIZOVÁNO

V době počasí babího léta řidiče zaskočily podzimní mlhy

Střední Čechy – Totální kolaps na příjezdu do metropole od Mladé Boleslavi, velké komplikace i na cestě od Nového Strašecí. To ve středeční ranní dopravní špičce zažívali řidiči mířící do Prahy od východu od západu. Na vině byly hromadné nehody na dálnicích spojené s citelným zdržením, v jejichž důsledku se jak na Praze-východ, tak na Praze-západ rychle ucpaly i další silnice, jež se motoristé snažili využívat jako objízdné trasy.

Představujeme prvňáčky ze ZŠ Brodce a ZŠ Bezno

Boleslavsko - Každý týden vám představíme čerstvé prvňáčky ze základních škol na Boleslavsku.

OBRAZEM: Maja měla Mléko ve škole

Mladá Boleslav – Česká republika patří mezi více než šest desítek zemí světa, které se přihlásily k osvětovému programu Mléko do škol. V souvislosti s projektem platným pro tento rok, uspořádala v úterý soukromá střední škola Maja v rámci této akce svůj projektový den. Do programu se zapojili všichni studenti bez rozdílu.

OBRAZEM: Děti se učily první pomoc, pak si prošly nemocnici

Mladá Boleslav - V rámci světového dne úrazu dorazily do Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi i dvě třídy dětí ze Základní školy Kosmonosy. Pro ty si Český červený kříž připravil zajímavou ukázku poskytování první pomoci. Děti si tak mohly vyzkoušet, jaké to je volat zraněnému člověku záchrannou službu, jak poskytnou první pomoc i to, jak se používá automatizovaný externí defibrilátor. Zřejmě největší atrakcí bylo pro děti malování zranění přímo na tělo. Následně si školáci v rámci jedinečné exkurze prošli i část nemocnice. Zavítali například na chirurgické oddělení, k nemocničním dobrovolníkům, nebo na dětské oddělení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení