VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sbormistryně Zuzana Kubelková: Nechystáme žádné módní výstřelky

Mladá Boleslav /ROZHOVOR/ – Na podiích koncertních síní, kde se rozléhá takzvaná nádherná hudba a posluchačům běhá mráz po zádech, je jako doma. Celý svůj život zasvětila hudbě. Vystřídala několik pěveckých sborů coby zpěvačka i sbormistryně a ve své práci neúnavně pokračuje dál. Už od roku 2011 je sbormistryní Smíšeného pěveckého sboru Boleslav, který před pár dny oslavil ve Sboru českých bratří 160. výročí od založení. V rozhovoru prozradila, jak to v Boleslavu chodí a jaké je jeho tajemství dlouholeté pěvecké tradice.

20.11.2017 AKTUALIZOVÁNO 21.11.2017
SDÍLEJ:

Sbormistryně smíšeného pěveckého mladoboleslavského sboru Boleslav Zuzana KubelkováFoto: Deník / Macek Jiří

Nejprve bych se zastavila u vašich začátků v Boleslavi. Jak jste se do pěveckého sboru Boleslav dostala? 
Pro pěvecký sbor Boleslav mě objevil jeho člen a sbormistr Jiří Bartoš Sturz. Znali jsme se z Liberce a on mě doporučil. Když jsme se v roce 2010 se sborem prvně setkali na festivalu v Mladé Boleslavi, začali jsme mluvit o možnostech a o takovém malém konkurzu, kterým bych musela projít. Ten spočíval ve vedení části zkoušky, nácviku mnou přinesené skladby a nácviku skladby, kterou vybral tehdejší sbormistr pan Šulc, a já ji předem neznala.

Působila jste už někdy předtím jako sbormistryně některého jiného sboru?
Dříve jsem byla sbormistryní libereckého smíšeného sboru Ještěd, sboru Cum amore při Gymnáziu F. X. Šaldy v Liberci a dětského sboru Novovesánek v Nové Vsi nad Nisou.

Je dřina být sbormistryní?
Dalo by se říci, že někdy to dřina je, ale pokud zpěváci spolupracují a nejsou unavenější než sbormistr, tak je to spíše velká radost. Když se práce daří, je to obrovsky inspirativní a člověka to nabíjí k další práci. Ale dalo by se říci, že je inspirativní i práce, která nejde úplně bez problémů. Člověk musí hledat nové způsoby a cesty, jak dosáhnout vytyčeného cíle, a to posouvá nejen sbor, ale i samotného sbormistra. Když se práce daří, tak to mě i zpěváky nabíjí velkou dávkou energie. Někdy ani ve čtvrtek po zkoušce nemohu usnout.

Co práce sbormistra obnáší? 
Práce sbormistra obnáší výběr skladeb, jejich studium doma před zkouškou, hlasové vedení sboristů a samotný nácvik skladeb. V další řadě je pak schopnost zpěváky nadchnout a strhnout k co nejlepším výkonům, a to jakýmkoli způsobem. 

Byl zpěv vždy vaším snem? Co vás k tomu motivovalo? Napadlo vás někdy, že jednou povedete sbor? 
V podstatě ano, zpívám od útlého dětství v nejrůznějších sborech. Začínala jsem jako úplné mrně v dětském pěveckém sboru Severáček v Liberci, kde jsem zpívala jedenáct let a zde se také zrodila myšlenka, že bych mohla být sbormistryní. Dále jsem zpívala ve sboru Gaudea při gymnáziu Jeronýmova v Liberci a sboru Akcent, který vzešel z Gaudey a zabývá se interpretací populárních písní. Po ukončení své působnosti v Severáčku jsem plynule přešla do pěveckého sboru Ještěd, který byl tehdy pod taktovkou Petra Pálky, sbormistra Severáčku. Na vysoké škole to pak byla Nona a smíšený sbor Pedagogické fakulty UJEP v Ústí nad Labem. V té době jsem se také stala členkou sboru Cum decore při Gymnáziu F.X.Šaldy v Liberci. Dodnes mi zůstal Akcent a Cum decore – v roli zpěvačky.

Sen o vedení sboru se zrodil také velmi brzy. Bylo mi asi 13 let, když jsme na soustředění se Severáčkem zkoušeli pod vedením Petra Pálky dirigovat Lesní studánku J.B Foerstera. Sbormistr si prohlížel, jak nám to jde a vybíral, kdo by mohl zkusit jít před sbor a vyzkoušet si roli sbormistra. Podíval se na mě a řekl: „Ty máš pěkný ručičky, pojď!“ Tak jsem poprvé stála před sborem a zkoušela, jaké to je, ovládat pohybem rukou pěvecké těleso. Byl to krásný pocit. A bylo rozhodnuto.

Přesuneme se tedy k Boleslavu. Co považujete za vrchol ve vašem vedení sboru? Jsou tu nějaká ocenění, na která jste hrdá? 
Myslím, že vrcholem mé práce s Boleslavem byl právě výroční koncert Mozartova Requiem. Sice už jsme spolu nacvičili spoustu skladeb, některé z nich svým rozsahem i podobné Requiem, ale toto dílo bylo rozhodně to nejtěžší. Oceněním byl plný kostel a stojící a aplaudující publikum na závěr koncertu. 

V jakém stavu se sbor momentálně nachází? Byly tu v historii nějaké překážky, které musel překonat? Nějaká těžká období?
Sbor má momentálně skoro třicet aktivních členů, ale bohužel musím říct, že máme docela vysoký věkový průměr. Na koncert jsme si pozvali několik výpomocí ze spřátelených libereckých sborů. Potřebovali bychom sehnat zpěváky z mé generace a mladší. 

Sbor přežil obě světové války. Během nich se potýkal s různými problémy. Pokud mohu citovat z našeho almanachu: Někteří členové byli v době 2. světové války perzekvovaní a ani Boleslav jako celek nezůstal ušetřen perzekuce. Na jakési protektorátní „oslavě“, kam byl nakomandován k vystoupení, dopustil se spolek zrádného a provokativního činu tím, že zazpíval českou lidovou píseň „Bejvávalo dobře“. A sbormistr František Trhoň mohl mluvit o štěstí, že byl potrestán jen zákazem veřejného dirigování spolku. Přesto si troufal se sborem nacvičit i v době heydrichiády Smetanovu Českou píseň.

Kteří nejvýznamnější pěvci nebo dirigenti se ve sboru od počátku vystřídali? Je tu v současné době někdo, kdo třeba i samostatně sbírá nějaké úspěchy a ocenění? Máte mezi sebou nějakého tahouna?
Významné pěvce a dirigenty jsme dávaly dohromady spolu s Evou Drahotovou. Byla jich opravdu spousta. Sbormistři Ladislav Najman a Zdeněk Šulc byli několikrát oceněni od Unie českých pěveckých sborů. Boleslav Vomáčka dostal titul zasloužilý umělec, ale to už nebyl v té době sbormistrem Boleslavu. 
Významní pěvci – ty už nikdo ani nezná… Václav Cicvárek, majitel mlýna v Neuberku, byl v letech 1864-1868 členem a starostou spolku, poté do roku 1877 zpíval hrdinný tenor v Prozatimním divadle. Dále Vincenc Vecko byl člen spolku 1860-1862. I ten následně zpíval v Prozatimním divadle hrdinný tenor. Z novějších pěvců je to Václav Novotný, který byl od roku 1980 člen sboru České filharmonie, dále Jiří Bartoš Sturz, dnes člen operního sboru Divadla F. X. Šaldy v Liberci, a sólista Státní opery Praha Miloš Horák. Významní dirigenti: František Hruška, Josef Cyril Sychra, František Trhoň, Josef Feřt Ladislav Najman a Zdeněk Šulc.

Za éry Ladislava Najmana měl sbor vynikající sólisty Blaženu Kamírovou, Marii Kvaizarovou, Naďu Hačeckou, Evu Baťovou, Václava Novotného, Jiřího Weise, Václava Šulce. Boleslavská veřejnost je určitě ještě zná. Za působení Zdeňka Šulce to byla Věra Tondrová, dnes učitelka ZUŠ, Lenka Tondrová (Vávlavíková), Tereza Moravcová a Ondřej Dobrkovský. Jinak také studenti konzervatoře, kteří se tomu nadále věnují: Daniel Hůlka, Jiří Hruška, Zdeněk Harvánek, Eliška Toperzerová, Marie Šimková, Martina Bauerová a další. 

Samostatné úspěchy sbírá také 4TRIO, což je seskupení 4 dam, současných členek sboru. Eva Drahotová, Ludmila Moravcová, Věra Navrátilová a Magda Piroutková. Jinak jsme všichni amatéři, kteří opravdu nemají profesionální ambice. 

Vybíráte si členy sboru sama, nebo k vám může přijít kdokoliv?
Členy nevybírám. Kdo přijde, může zpívat. Samozřejmě, kdyby se objevil někdo, koho nedokážeme naučit zpívat, asi by neprošel sítem, ale takových lidí je na světě opravdu málo. Takzvaných amuzických lidí jsou v populaci pouze asi dvě procenta.

Jak je to u vás v současné době s vystoupeními? Jak často vystupujete? Jsou tu nějaké pravidelné koncerty? Jezdíte i do zahraničí?
Na Vánoce chystáme několik provedení České mše vánoční J. J. Ryby (26.11. Kněžmost, 10.12. Mladá Boleslav, 10.12. Mnichovo Hradiště, 14.12. Vinařice, 18.12. Krnsko), 17.12. Vivaldiho Gloria a na jaro pak Mladoboleslavský pěvecký festival, který bude tentokrát věnovaný české hudbě. 

Někdy vystupujeme několikrát měsíčně, někdy třeba jednou za půl roku. Záleží na tom, co se zrovna na koncert chystá. Do zahraničí bychom rádi vycestovali, ale za mého působení ve sboru se to bohužel ještě nepodařilo.

Je podle vašeho názoru Boleslav na koncerty dobře vybavená? Kdyby to bylo ve vaší moci, postavila byste nějakou novou koncertní síň?
Ve Sboru českých bratří se nám zpívá dobře, proto zde pořádáme většinu našich koncertů. Nevím, zda by se v Boleslavi uživila taková koncertní síň, která by akustikou slušela tělesům, jako je Boleslav. Ale když by se něco takového objevilo, rádi budeme prostor využívat.

Fungují v Mladé Boleslavi mezi sbory přátelské vztahy? Je tu třeba nějaká spolupráce mezi vámi a jiným sborem?
Boleslav spolupracuje s dětským sborem Jiřičky, a to hlavně na Mladoboleslavském sborovém festivalu. Ze smíšených sborů se zatím žádná spolupráce neobjevila. V minulosti jsme zpívali s Dobrovanem z nedalekých Dobrovic.

Sto šedesát let je pořádně dlouhá doba. Chystáte ještě jinou oslavu kromě koncertu ve Sboru českých bratří, například vydat nějakou brožuru? 
Nic dalšího zatím neplánujeme, ale je to zajímavý námět, zda bychom to neměli ještě trochu oslavit. Paní Eva Drahotová vyrobila almanach k letošnímu výročí, který bude k dispozici snad v prosinci. Je v tisku.

Co za čtyřicet let? Myslíte, že se sboru podaří oslavit 200 let od založení? V čem je podle vás to tajemství, že Boleslav funguje tak dlouho?
Myslím, že určitě. Sbor 200. narozeniny určitě oslaví, ale nevím, zda se mnou. Boleslav funguje nepřetržitě 160 let, nevidím důvod, proč by láska k hudbě a snaha zachovat tradici měly vymizet, aby se toto výročí nepodařilo oslavit.

Máte nějaký rituál, který všichni nebo alespoň někdo z vás dodržuje před každým vystoupením?
Ptala jsem se zpěváků. Jako celý sbor rituál nemáme, ale zopakovat si před odchodem z domova na každý koncert heslo: Boty, noty, šaty! Není vůbec od věci.

Máte nějaké heslo, kterým se řídíte a které si připomínáte?
Kdysi to bylo heslo: Zpěvem k srdci, srdcem k vlasti!, což Boleslav sdílel s pražským Hlaholem. Ale dnes už toto heslo nepoužíváme.

Jakým směrem chcete sbor dál vést? Myslíte si, že je něco, co by bylo nutné nebo dobré do budoucna změnit?
Ráda bych sbor dovedla k rozšíření členské základny. Sbor bude vedený klasickým způsobem, to znamená nechystám žádné módní výstřelky ani totální změnu repertoáru. Rozhodně bychom měli změnit čas příchodu na zkoušky. Bohužel se nám zpěváci trousí pozdě a neuděláme tak tolik práce, co bychom mohli. 


Kristýna Žáková

Autor: Redakce

20.11.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
7

Středočeši dostávají nižší penze než Pražané. A pobírají je kratší dobu

Škoda Auto. Ilustrační foto.
1 22

Škodováci dostanou vyšší příplatky i vánoční prémie

Podruhé narozen pod koly tramvaje a padlý symbol Vánoc: nejlepší videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pondělí 11. prosince 2017.

FOTO: Nejmenší házenkáři z Bělé vyzvali rodiče

Bělá - Házenkářští začátečníci z Bělé oslavili závěr roku soutěžemi a hrou, kterou mají nejvíc rádi – házenou. Tentokrát to ale nebyl klasický trénink, nýbrž měl příchuť blížících se Vánoc. Na plac, kromě trenérů, vyběhli totiž i rodiče. A to se opravdu stává jen jednou za rok. 

Pojištění pracovní neschopnosti může vytrhnout trn z paty

Dlouhodobá léčba nemoci nebo úrazu zamává nejen s psychikou člověka, ale také s jeho peněženkou. Pokud nemáte našetřenou solidní rezervu, zamyslete se nad připojištěním pracovní neschopnosti. Může vám přijít vhod. Co byste o připojištění měli vědět prozrazuje David Kučera, finanční poradce Partners.

Astronomové z Ondřejova hledají vesmírné kamení. Schovalo se jim v Budějovicích

Střední Čechy – Hledá se sametově černě až černohnědě zbarvený „kámen“, tedy vlastně dva. Jeden by měl vážit zhruba kilogram, druhý je zhruba čtvrtinové velikosti. S touto výzvou se obracejí na veřejnost astronomové z Ondřejova na Praze-východ, kde funguje centrum pozorovacích stanic Evropské bolidové sítě. Při pátrání po meteoritech chtějí oslovit Jihočechy, konkrétně obyvatele Českých Budějovic. Právě v okrajové části města by měly ležet části padající hvězdy zaznamenané v neděli 3. prosince. 

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT