Čech: Kdo nepřijde na dívčí válku, je pěknej vůl

Bivoj má v ruksaku na zádech kance. V ruce drží obrovskou palici. Oba se dusí a slzí…

Přemysl: Echrch… echrch… fujtajksl, vladyko Bivoji, tohle spalování mrtvol, to je ale zlozvyk – fuj! Mám plnou hubu popela!

Tak začíná kontroverzní a přitom tak zábavná divadelní komedie Dívčí válka. Všude, kam přijede, bývá vyprodáno. Jejím autorem je neméně kontroverzní a neméně slavný malíř, autor a herec František Ringo Čech.

Hra, která míří i do Mladé Boleslavi dohání diváky ke smíchu, který lze jen těžko udržet na uzdě. Konečně, proto také tato parodie na jednu z pověstí Aloise Jiráska vznikla. Co si o úspěšné hře myslí sám František Ringo Čech?

Boleslaváci moc na kulturu nejsou, řada představení není vyprodána. Myslíte, že na vás přijdou?
To si jen myslíte. Boleslaváci jsou kulturní a naše představení každý zná nazpaměť a všude na nás chodí kolem tisíce lidí. A kdo nepřijde, tak je naprostej vůl, to tam napište (směje se).

Vzpomínáte si ještě, kdy vznikla vůbec prvotní myšlenka napsat Dívčí válku?
Nepamatuji. Jen si vezměte, že už je to přes třicet let.

Čím si vysvětlujete, že lidi stále baví, a že ji dokáží vidět i několikrát?
To kdybych věděl, tak bych rychle napsal druhý díl. Herci mě k tomu neustále vyzývají. Já bych ji napsal, jenže je všeobecně známé, že druhé díly dopadají vždycky hrozně a třetí už jsou úplný průser… Přeci to znáte z těch amerických filmů.

Dívčí válka by mohla být výjimkou, která potvrzuje pravidlo, nemyslíte?
Výjimkou už byl Harry Potter. Já se vám přiznám, že přesně nevím, v čem je kouzlo mojí komedie. Proč ji lidi tak milují. Ale jestli mě tu Pán Bůh ještě nechá nějaký rok, chtěl bych ten druhý díl napsat, abych po sobě zanechal i špatnou hru a nejenom samé špičkové.

Repríz už máte za sebou přes dva tisíce šest set. Tušíte, kolik se za ty roky na jevišti vystřídalo herců?
Tak odhadem kolem tří stovek. Do Mladé Boleslavi ale přijedou ti nejlepší, náš „A“ soubor! Myslím, že jsme evropským unikátem. V Londýně už třicet let každý den hrají Past na myši a furt mají vyprodáno. Možná by se to k tomu dalo přirovnat. V Evropě takových představení moc není. Já jsem mezi prvními pěti, ne-li třemi. A to málokdo ví, protože se to neregistruje.

Publikum Dívčí válku miluje, kritikům jste ale trnem v oku. Tušíte proč?
To je jednoduché. Nemají rádi můj druh humoru. Oni nemají rádi ani Monty Python, proto ho vysílají v jedenáct hodin v noci, nemají rádi ani Černou zmiji a tak bych mohl pokračovat. Abych to zkrátil – jsou to lidi bez smyslu pro humor. Kritici si myslí, že by humor pošpinil kvalitu. Neumějí to.

Pavel Svačina, Silvie Pospíšilová, Deník.cz