Přehlídka netradičního filmu věnovaná nahotě a sexualitě v médiích se letos orientovala na zobrazení těchto motivů v komixu. O aktuálním ročníku a koncepci přehlídky jsme hovořili s trojicí pořadatelů, Evou Kameníkovou, Janem Černíkem a Janem Gálem.

Přehlídka se koná již potřetí. Zaznamenáváte nějaký posun, co se týče návštěvnosti?
Zaznamenáváme mírný růst. Zajímavé je, že drtivá většina návštěvníků není z Mladé Boleslavi.

Čím si vysvětlujete nevelký zájem místních?
Pravděpodobně jsme podcenili propagaci. Nemůžeme si dovolit placenou inzerci, a tak jsme byli odkázáni na sociální sítě. Plakáty jsme vylepovali po obchodech, takže propagace probíhala takovou punkovou cestou.

Nemůže být důvodem zaměření přehlídky?
První ročník se věnoval pornografii na plátně. Letos program není vůbec pornografický, ale řada lidí s ním má pravděpodobně přehlídku spojenou. Můžeme si za to vlastně sami. Děláme si legraci, že jsme pornofestival, ale ve skutečnosti nejsme.

Snaží se přehlídka stále šokovat?
Původně jsme přehlídku pořádali ze dvou důvodů. Chtěli jsme provokovat a zároveň udělat sociální experiment, jak budou lidi na sledování porna v kině reagovat. Letos jsme měli v programu jediný film přístupný od 18 let.

Jaké jsou ohlasy na letošní přehlídku?
Ohlasy jsou pozitivní. Negativní ohlasy se týkaly jen toho, že letos nebylo na programu divadelní představení. To je ovšem dáno rozpočtem.

Proč zrovna komix?
Komix se u nás stává stále populárnějším. O něm, i o jeho adaptacích, se stále častěji píšou odborné práce, stále častěji vznikají erotické nebo pornografické adaptace komixů s výraznou stylizací hrdinů. U nás stále panuje představa komixu jako čtení pro děti. Vedle toho třeba v Japonsku představují komixy takřka polovinu veškeré vydávané literatury. Proto tam má i erotický komix tradici.

Odkud a z jakých období pocházejí uvedené filmy?
Promítali jsme především filmy z USA, Japonska, ale také z Čech. Ono je to těžké. Ne všude se komixové adaptace tvoří a ne všude jsou erotické. Složité je to i s dostupností a autorskými právy. Především se jedná o filmy staršího data, z 60. a 70. let. V pozdějších letech totiž vznikaly filmy s větším počtem hardcore scén a menší mírou stylizace.

Jaký je vztah vaší přehlídky k pražskému Festivalu otrlého diváka?
Do určité míry se zabýváme společnými tématy, nechceme si ale lézt do zelí.

Bude se téma přehlídky příští rok nějak posouvat?
Nadále se budeme věnovat tabuizovaným tématům nahoty a sexuality, ale se zaměřením na balkánskou kinematografii.