U zrodu tohoto tělesa stála jména, známá dříve z Divadla poezie i z Divadelního spolku Kolár. Principál Petr Matoušek, Simona Hájková, která se později stala jeho ženou, Libor Ševců, Martin Bartoš, Jana Eršilová a další…

Prvním počinem Divadýlka byla dramatizace povídky Oldřicha Daňka Jeden den velkokněžny, která se od té doby hrála ještě mnohokrát derniéru měla až roku 2006. Dále zde byla nabídka hostovat ve hře Žižkův meč od Václava Klementa Klicpery, v provedení Martina Herrmanna a Radka Kotlaby oba dva se později sami stávají neodmyslitelnou součástí vznikajícího Divadýlka a ani Žižkův meč v pochvě nezahálel a stal se v následujících letech nejhranější hrou souboru.

Horor Arnošta Goldflama pak byl další hrou příští sezóny, na jejímž konci se Divadýlko na dlani stává oficiálně občanským sdružením. A od té doby se bralo svou cestou - místy třebas trnitou, ale mezi trny neopomenuly rašit i květy úspěchů.

Divadýlko rostlo početně, přibývaly herecké zkušenosti, obrušovaly se hrany, významně se vyprofilovala i vlastní autorská tvorba. Přeskočme k dnešku a nechme hovořit čísla - patnáct nastudovaných her v současném repertoáru, stovky odehraných představení, třicet herců, vystoupení v zahraničí a bezpočet ocenění na celorepublikových soutěžích.