Kliknutím zvětšíte„Čau, zvolili nového papeže?“ Autorka SMS reagující na selfie ve filmu Notre-Dame v plamenech stěží tušila, co její kámoška právě vyfotila. Černý vtípek měl sice základ v reálném kouři, ten ale nevycházel z Vatikánského paláce, nýbrž krovů slavné pařížské katedrály. Psal se 15. duben 2019 a stalo se něco, co si do té chvíle nedokázal představit nikdo z památkářů, návštěvníků ani správců katedrály: Notre-Dame hořela.
„Měl jsem strach, že to pro 90minutový hraný film nebude dost nosné,“ vzpomíná režisér thrillerů Jméno růže a Nepřítel před branami Jean-Jacques Annaud na nabídku šéfa společnosti Pathé Jérôma Seydouxe natočit snímek o této události.
„Když jsem se ale před spaním podíval do obálky, kterou mi dal, už jsem neusnul. Obsah byl nepředstavitelný: nevídaná kaskáda selhání a překážek.“ Tahle fakta rozhodla. Založil internetovou stránku „notredamebrule.com“ s výzvou o sdílení videí, rok sbíral nejrůznější nahrávky a selfie, z nichž některé jsou použity ve filmu.
Trochu baroko, trochu burleska
Nejtěžší bylo podle režiséra určit časovou osu vývoje. Srovnání různých svědectví ukázalo, že každý měl svoji verzi toho, kdy se objevil kouř, kdy plameny a kdy dorazili hasiči. Nikdo v tak dramatické chvíli neměl čas dívat se na hodinky. „Požár byl zjištěn na začátku mše na Velikonoční pondělí v 18.17, ale hasiči dostali upozornění až o půl hodiny později. Nová protipožární hlídka měla shodou náhod svůj první pracovní den v Notre-Dame. Když spustil poplašný signál, měl dotyčný muž potíže zorientovat se v katedrále, nikdy předtím ji nenavštívil, neznal její vnitřní systém. Volal šéfovi, ten však nebyl v dosahu. Strážce ve službě vyrozuměl ze staré, praskající vysílačky, že má zkontrolovat půdu sakristie. Požár ale vypukl v podkroví hlavní lodi. A to byl jen začátek ohromující řady dalších selhání,“ shrnuje Annaud.
Ve filmu přibližuje, co všechno museli hasiči překonávat: zácpou přetížené ulice Paříže, výšku katedrály a nedostatečný tlak vody, minimum místa na ochozech nebo zablokované dveře v horních patrech kostela. V sázce bylo mnoho – především Kristova trnová koruna a tisíc let staré kameny. „Nikdy předtím jsem nepsal scénář s takovou radostí a tak rychle,“ přiznává režisér, podle nějž nebylo třeba vedlejších historek, rekonstrukce reality byla dostatečně dramatická. „Žánrově převážně baroko, občas burleska.“
Replika katedrály
Pro film použil Annaud pět procent archivních záznamů, zbytek jsou záběry ze studia, kde architekti postavili v poměru 1:1 repliky postižených míst (část hlavní lodi a zvonice, schodiště, ochozy). Exteriéry a interiér katedrály před vypuknutím ohně se točil v Katedrále sv. Štěpána v Bourges. „Poničená katedrála byla nepřístupná kvůli přítomnosti olova a riziku zborcení,“ vysvětluje režisér.
„My ale potřebovali stavbu zaplnit kouřem, podlahu pokrýt popelem a prachem, shazovat tuny hořícího dřeva a kamenů. Proto došlo na repliku. Plameny šlehaly skrz stovky nastavitelných trysek, pracovali jsme se speciálními ohnivzdornými kamerami.“
Pár scén vzniklo přece jen i v Notre-Dame a komorní štáb byl velmi dojatý. „Procházeli jsme částmi katedrály, které ještě byly poseté ohořelými uhlíky, troskami trámů, mezi stěnami zčernalými kouřem, pokrytými kapkami ztuhlého olova. Byl to ochromující pocit," vzpomíná režisér.
Gotická apokalypsa
Zásadní bylo zejména svědectví hasičů. „Dvě mladé ženy a dva mladí muži, z nichž dva jeli k požáru úplně poprvé, mě inspirovali. Přijeli ve voze velkém necelých sedm metrů k požáru, který měl 122 metrů, s žebříkem a hadicí o malém průtoku. Když jsem je potkal, fascinovala mě jejich pokora,“ říká režisér. „Po kolena se brodili vodou zatopenými chodbami a litovali, že dostali od šéfů zákaz přiblížit se k plamenům. Jejich obleky jsou totiž navrženy tak, aby vydrželi teploty až 700 °C. Ale byli promočení a v téměř dvojnásobné teplotě by se doslova uvařili ve vroucí páře.“
Oheň byl podle svědků tak silný, že stoupající žár vynášel do vzduchu uhlíky a žhavé částečky, které pak dopadaly na náměstí a někdy i mnohem dál. Popel unášený větrem spadl až za Musée d’Orsay! Chrliči chrlili sírově zbarvené výpary a doslova zvraceli olovo z roztavené střechy, svědci podle režiséra popisovali výjev jako apokalyptickou scénu v gotických kulisách. Právě nadlidské práci hasičů v tomto pekle vzdává režisér filmem hold. I jejich pokoře a nadhledu. Jak říká mladý hasič ve finále: „Od této chvíle bude už každý další oheň nuda.“
Pátrání po příčinách požáru podle režiséra stále probíhá, je jich ve hře několik, chybí ale důkazy. „Proto jsme ve filmu zachytili jen zřejmé detaily,“ líčí filmař. „Je to sága o záchraně Notre-Dame. Úžasná zpráva o tom, že přežila. Dlužil jsem jí pravdu o tom, co se jí skutečně stalo. “
18
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
