Na obchůzky se chodí třikrát denně. Ráno ve čtyři, pak v pravé poledne a večer v šest hodin. Na Velký pátek je ale výjimka. Místo večerního řehtání jdou děti už ve tři odpoledne. Tato hodina se totiž připisuje Kristovu úmrtí. Děti se ale po zbytek dne nenudí. Mají totiž na starost přípravy.

Pán s podpánem, tedy vedoucí celé skupiny dětí, vyrábí Jidáše. Zpravidla s děvčaty ušijí hadrového panáka životní velikosti, který je vycpaný senem, nebo slámou. Přes noc ze čtvrtka na pátek se pak panák namáčí v místní nádrži. Na Velký pátek v poledne ho pak děti vozí s sebou po vesnici.

Letos se však vyskytl malý zádrhel. „Vezli jsme ho jen kousek, protože nám po chvilce upadl klobouk, a pak i hlava,“ vysvětluje pán, patnáctiletý Václav Říha. Po celé noci namáčení totiž panák znatelně ztěžkne. Na poslední chvíli tedy byly ještě zapotřebí kosmetické úpravy.

Panák se nakonec zavezl ke hromadě dřeva, na které se následně upálil. Velký pátek je totiž dnem, který připomíná Ježíšovo utrpení a jeho smrt. Letos se ale nevezl na své obvyklé místo. Vzhledem k tomu, že se na místě, kde pravidelně docházelo k pálení, staví čistička odpadu, muselo se místo konání změnit.

Letos vyšlo zapálení na výbornou. Není tak tomu ale vždy. Stala se už spousta nedopatření. „Když jsem dělal pána, stalo se mi, že někdo hodil na hromadu dřeva nedopalek. Oheň tedy začal hořet o půl hodiny dříve, než měl,“ směje se Lumír Červinka. Před několika lety dokonce neznalí kolemjdoucí zavolali policii. Mysleli si totiž, že se v nádrži někdo utopil.

Kromě Jizerního Vtelna pálí Jidáše také na Pískové Lhotě. Další okolní vesnice upřednostňují pálení čarodějnic.

Autor: Kristýna Žáková