Někdo, patrně zámožnější obchodník, si je narychlo zakopal do země v blízkosti tehdejší cesty nejspíš proto, aby svůj majetek ochránil v neklidných dobách třicetileté války.

O tom, co se stalo pak, můžeme jen spekulovat. Jisté je, je na poklad, který představoval slušné jmění zhruba odpovídající dvouleté mzdě kvalifikovaného a zručného řemeslníka, nezapomněl. Patrně se bezpečnějších dob, v nichž se plánoval pro peníze vrátit, nedožil on sám ani nikdo z jeho blízkých, kteří o nich mohli také vědět. Spíš však toto tajemství nikdo další kromě majitele neznal.

Poklad pak zůstal na místě až do loňského jara, kdy jej v blíže neupřesněném lese na Mladoboleslavsku objevil místní občan. Podle slov muzejního archeologa Filipa Krásného se nálezce zachoval přímo ukázkově: když poznal, co má před sebou, poklad dál nezkoumal: místo zabezpečil a nález ohlásil muzeu. Tím archeologům umožnil nález odborně vyzvednout se zmapováním všech okolností. Zbytky textilie například prozradily, že mince byly původně do džbánku vloženy v plátěném sáčku.

Vyzvedávání pokladu ze země bylo v režii profesionálních archeologů.
Poklad čekal na archeology čtyři tisíce let!

Archeologové odhadují, že mělce zakopaný džbánek ukrytý v prudké stráni nedaleko dnes již zaniklé cesty, možná schovaný pod kořeny dnes již dávno zetlelého stromu, někdo ukryl nejspíš v roce 1626. To, že mince patřily právě obchodníkovi, zásobujícího své odběratele ve velkém, odhadují archeologové podle složení pokladu: neobsahuje drobné, ale jen mince nejvyšších hodnot, využívané v rámci větších transakcí. Něco také může napovědět stav některých tolarů: jsou zachovalé tak dokonale, že lze předpokládat, že vůbec nebyly v oběhu.

Nález luxusních šperků, které před více než 1500 lety musely být vyrobeny pro jednu z nejvýznamnějších osobností své doby, představilo ve čtvrtek na středočeském krajském úřadu v Praze Muzeum T. G. M. Rakovník.
Stará cesta na Rakovnicku vydala archeologům objevy evropského významu

Vedle 10 zlatých dukátů obsahoval džbánek 92 stříbrných tolarů, upřesnil archeolog Krásný. „Zajímavý je také pestrý původ mincí. „Zjištěny byly nejen ražby české, ale i holandské, italské, uherské, rakouské, mince z německých zemí, mince arcibiskupství Salzburg, Trevír a mnohé další,“ upozornil. Taková pestrost v raném novověku nebyla v obchodnickém prostředí nic výjimečného; stejně jako schopnost bezproblémového přepočítávání různých hodnot a mincovních systémů.