Monika Agrebi: Být muzikantem je nevyléčitelná nemoc

Do českého povědomí se zapsala zatím jen účastí při vyhlašování ankety Nejlepší sportovci, pro které složila hymnu ,,Vítězím" a na většině z pěti desítek vyhlašování po celé republice po tři roky i zazpívala. Vloni hostovala občas i s mladoboleslavskou rockovou skupinou Seven.

Na Slovensko jezdívá nejen kvůli projektu na podporu onkologicky nemocných dětí, kde je jí kolegyní bývalá československá Miss Ivanka Christová, ale především působí s bardějovskou kapelou Projekt, se kterou je ve fázi příprav na chystané cédéčko. „Křest by se měl uskutečnit koncem dubna, na čarodějnice, jak v Bratislavě, tak i v Praze," podotýká zpěvačka s nezvyklým jménem. K němu přišla ve svém posledním manželství. Nevydařeném.

Nevydařené vztahy

Mimochodem atraktivní zpěvačka má za sebou tři taková nevydařená manželství, z toho prvního má dospělou dceru se členem hudební skupiny Sada, EX 05, L. Kouckým. „Byla to má první životní láska. Jenže jsem se po zklamání rozvedla a ve dvaceti letech odešla do ciziny, do Rakouska." Ještě před tím byla úspěšná v pěvecké soutěži Boleslavský slavík. V hotelu Věnec a kavárně Start vystupovala se skupinou Diamant a koncertovala s turnovskou kapelou Adaptace.

V Rakousku se podruhé vdala, vzala si českého emigranta. Ani druhé manželství Monice Agrebi s manželem, který již nežije, nevydrželo. Na „scéně" se objevil třetí životní partner, po němž nese nezvyklé příjmení. „I přestože byl můj poslední manžel z branže, moderátor a DJ, v muzikantské dráze mi bránil, což mnohdy vrcholilo násilím, přestože jsem se ke klidu manžela, muziky na čas vzdala. Do třetice všeho dobrého u mne neplatilo. Zase rozvod," říká.

V současné době žije v Mladé Boleslavi s dcerou, se kterou se po rozvodu vrátila do Čech, která ji mimo jiné doprovází s její kapelu při vystoupení jako tanečnice s ohněm, a v roce 2008 se stala „Miss rock."

S funkrockovou skupinou vystupovala nejen v Rakousku, ale i v Německu a Švýcarsku. ,,Samozřejmě život nebyl jednoduchý, zvláště ze začátku. Vychovávala jsem děti dvě, dceru svou i nyní už zesnulého manžela. Zaměstnání jsem v té době měla dvě a mnohdy jsem spala jen čtyři hodiny denně."

V Rakousku pracovala Monika Agrebi ve Wiener Neustadtu jako makléřka a zprostředkovatelka obchodu u firmy Rauhofer, jezdila 3,5tunovým náklaďákem jako zásobovatelka restaurací. Až po čase po otevření vlastní diskotéky se mohla po boku věnovat i muzice. Po večerech zpívala se skupinou Selection a založila funkrockovou kapelu Rade- Escape. Jenže ji to táhlo domů, do Česka. „Po pronásledování mým exmanželem jsem se
v roce 2004 vydala zpátky do Česka. Zakotvila jsem v Mladé Boleslavi, odkud pocházím."

Přišlo hledání hudebního uplatnění. „Přihlásila jsem se na konkursy do muzikálů Carmen a Elán je Elán. Postoupila jsem kupodivu
v obou, jenže se muzikály křížily. Elán mi byl bližší, věnovala jsem tedy čas a síly jemu. V castingu, který se uskutečnil jako televizní show, jsem sice uspěla, ale nakonec z toho sešlo, muzikál se tehdy neuskutečnil," říká.

Muzika zůstává muzikou

Kromě vystupování při vyhlašování loňských a předloňských Sportovců roku je Moniku Agrebi vidět pouze na VIP večírcích v projektu
s komorním triem, kde zpívá, doprovod hraje na cello a kytaru a na letních festivalech
s rockovou kapelou Projekt.

Snaží se uživit zpěvem, proto jezdí na Slovensko, kde jsou podle ní honoráře daleko větší. „Být muzikantem je jako nevyléčitelná nemoc a zároveň lék. Můj život by byl možná jednodušší o muzice nic nevědět a neumět zpívat. Je to tvrdá a mnohdy nedoceněná práce, pokud nejste na obrazovce, lidé vaše hodnoty a kvality neocení a velmi těžko si vyděláváte, přesto muziku miluji a pocit vděčnosti fanoušků a posluchačů je neuvěřitelný zážitek, který znovu a znovu dává sílu a pocit povinnosti pro ně nadále skládat a předávat jim ve formě písní určité poselství, lásku, radost či sílu jít dál. A to je pocit k nezaplacení."

Chtěla by toho stihnout ještě hodně. Věnuje se návrhářství, vizážistice, miluje sochařství. Muzika však zůstává muzikou. Číslem jedna …