Monika Agrebi: Být muzikantem je nevyléčitelná nemoc
Mladá Boleslav /FOTOGALERIE/ – Paradoxně je v Čechách takřka neznámou zpěvačkou. Zato na Slovensku je tomu naopak. Zpěvačka Monika Agrebi z Mladé Boleslavi tak kvůli tomu jezdí na Slovensko poměrně často. Tamní posluchače oslnila před časem v televizní soutěži – konkurzu na muzikál „Elán je Elán", kde zpívala písničky slovenské hvězdné skupiny. Poté následovala spolupráce s další známou slovenskou kapelou Metalinda. V Čechách se o úspěch pokoušela s kapelou MY2BABY se zpěvačkou Tanjou známou ze skupiny Citron. „To je ale už minulost," říká Monika Agrebi.
Do českého povědomí se zapsala zatím jen účastí při vyhlašování ankety Nejlepší sportovci, pro které složila hymnu ,,Vítězím" a na většině z pěti desítek vyhlašování po celé republice po tři roky i zazpívala. Vloni hostovala občas i s mladoboleslavskou rockovou skupinou Seven.
Na Slovensko jezdívá nejen kvůli projektu na podporu onkologicky nemocných dětí, kde je jí kolegyní bývalá československá Miss Ivanka Christová, ale především působí s bardějovskou kapelou Projekt, se kterou je ve fázi příprav na chystané cédéčko. „Křest by se měl uskutečnit koncem dubna, na čarodějnice, jak v Bratislavě, tak i v Praze," podotýká zpěvačka s nezvyklým jménem. K němu přišla ve svém posledním manželství. Nevydařeném.
Nevydařené vztahy
Mimochodem atraktivní zpěvačka má za sebou tři taková nevydařená manželství, z toho prvního má dospělou dceru se členem hudební skupiny Sada, EX 05, L. Kouckým. „Byla to má první životní láska. Jenže jsem se po zklamání rozvedla a ve dvaceti letech odešla do ciziny, do Rakouska." Ještě před tím byla úspěšná v pěvecké soutěži Boleslavský slavík. V hotelu Věnec a kavárně Start vystupovala se skupinou Diamant a koncertovala s turnovskou kapelou Adaptace.
V Rakousku se podruhé vdala, vzala si českého emigranta. Ani druhé manželství Monice Agrebi s manželem, který již nežije, nevydrželo. Na „scéně" se objevil třetí životní partner, po němž nese nezvyklé příjmení. „I přestože byl můj poslední manžel z branže, moderátor a DJ, v muzikantské dráze mi bránil, což mnohdy vrcholilo násilím, přestože jsem se ke klidu manžela, muziky na čas vzdala. Do třetice všeho dobrého u mne neplatilo. Zase rozvod," říká.
V současné době žije v Mladé Boleslavi s dcerou, se kterou se po rozvodu vrátila do Čech, která ji mimo jiné doprovází s její kapelu při vystoupení jako tanečnice s ohněm, a v roce 2008 se stala „Miss rock."
S funkrockovou skupinou vystupovala nejen v Rakousku, ale i v Německu a Švýcarsku. ,,Samozřejmě život nebyl jednoduchý, zvláště ze začátku. Vychovávala jsem děti dvě, dceru svou i nyní už zesnulého manžela. Zaměstnání jsem v té době měla dvě a mnohdy jsem spala jen čtyři hodiny denně."
V Rakousku pracovala Monika Agrebi ve Wiener Neustadtu jako makléřka a zprostředkovatelka obchodu u firmy Rauhofer, jezdila 3,5tunovým náklaďákem jako zásobovatelka restaurací. Až po čase po otevření vlastní diskotéky se mohla po boku věnovat i muzice. Po večerech zpívala se skupinou Selection a založila funkrockovou kapelu Rade- Escape. Jenže ji to táhlo domů, do Česka. „Po pronásledování mým exmanželem jsem se
v roce 2004 vydala zpátky do Česka. Zakotvila jsem v Mladé Boleslavi, odkud pocházím."
Přišlo hledání hudebního uplatnění. „Přihlásila jsem se na konkursy do muzikálů Carmen a Elán je Elán. Postoupila jsem kupodivu
v obou, jenže se muzikály křížily. Elán mi byl bližší, věnovala jsem tedy čas a síly jemu. V castingu, který se uskutečnil jako televizní show, jsem sice uspěla, ale nakonec z toho sešlo, muzikál se tehdy neuskutečnil," říká.
Muzika zůstává muzikou
Kromě vystupování při vyhlašování loňských a předloňských Sportovců roku je Moniku Agrebi vidět pouze na VIP večírcích v projektu
s komorním triem, kde zpívá, doprovod hraje na cello a kytaru a na letních festivalech
s rockovou kapelou Projekt.
Snaží se uživit zpěvem, proto jezdí na Slovensko, kde jsou podle ní honoráře daleko větší. „Být muzikantem je jako nevyléčitelná nemoc a zároveň lék. Můj život by byl možná jednodušší o muzice nic nevědět a neumět zpívat. Je to tvrdá a mnohdy nedoceněná práce, pokud nejste na obrazovce, lidé vaše hodnoty a kvality neocení a velmi těžko si vyděláváte, přesto muziku miluji a pocit vděčnosti fanoušků a posluchačů je neuvěřitelný zážitek, který znovu a znovu dává sílu a pocit povinnosti pro ně nadále skládat a předávat jim ve formě písní určité poselství, lásku, radost či sílu jít dál. A to je pocit k nezaplacení."
Chtěla by toho stihnout ještě hodně. Věnuje se návrhářství, vizážistice, miluje sochařství. Muzika však zůstává muzikou. Číslem jedna …