Na pivobraní v Klášteru je znají snad všichni. Už jedenáct let se sem vracejí. Mají vyhrazený svůj vlastní stůl. Ti, co na pivobraní přijedou poprvé, je určitě nepřehlédnou. Řeč je o Medvědech z Liberce. Skupince nadšenců, kteří klášterskému pivu propadli natolik, že si na každý ročník nechávají vyrobit speciální trička.

Letos do areálu pivovaru Klášter přijelo 24 libereckých Medvědů. Nejstaršímu přitom je úctyhodných 70 let. Klášterský kraj láká Liberečáky už řadu let. Říká to „tiskový mluvčí“ Medvědů Jan Bitman, který pracuje jako strážník městské policie. „Je to hezký kraj. Ještě předtím, než jsme sem začali jezdit na pivobraní, jsme v okolí trávívali dovolenou. Pak jsme se dozvěděli o pivovaru a začali sem jezdit na pivní slavnosti,“ vysvětluje Bitman. Medvědi si na patnáctý ročník dokonce přivezli s sebou i své první historické tričko, které si u příležitosti pivobraní nechali vyrobit.

Z každoroční návštěvy pivních slavností se postupně stávala tradice. Začali se přidávat další lidé. Poprvé jich přitom do Kláštera přijelo jen sedm. V tomto roce už jich bylo více než třikrát více a jak říká Jan Bitman, v příštím roce by rádi pokořili hranici třiceti lidí. „Zájem o to jet s námi vzrůstá každým rokem,“ upozorňuje „medvědí“ tiskový mluvčí Bitman.

Cesta do klášterského pivovaru není v případě Medvědů z Liberce ryze mužskou záležitostí. Jezdí s nimi i ženy. Každý zde má svoji roli. Mají svého náčelníka, tiskového mluvčího a pro všechny nečekané události i vlastní „medvědí zdravotnici“. Řada členů se totiž účastní všech možných pivovarských soutěží. I letos tak ženy zkoušely v co nejkratším čase vypít půllitr piva. Na medailové posty to ale bohužel nestačilo. „Nejde nám o to vyhrát, ale zúčastnit se,“ říká k soutěžím náčelník a řidič autobusu v jedné osobě Petr Bitman.

Tak to je komín z prázdných kelímků, který si na stole stavěli Medvědi z Liberce.Tak to je komín z prázdných kelímků, který si na stole stavěli Medvědi z Liberce.Už řadu let sedí Medvědi u svého stolu. „Jsme takový inventář pivovaru Klášter. Pana ředitele by určitě mrzelo, kdybychom se nezúčastnili,“ s úsměvem dodává Jan Bitman. Kolik piv proteče jejich hrdly, zaznamenávají při stavbě „kelímkového“ komínu, který s každou hodinou je vyšší a vyšší. „Jde nám o jediné – pobavit se. Každý pije to, na co má chuť,“ řekl Bitman.

Po náročném několikahodinovém pobytu v Klášteru ale hned Medvědi nemíří zpět do Liberce. Z areálu pivovaru všichni míří k Jizeře k Mnichovu Hradiště k bývalé plovárně, kde tráví noc, aby pak mohli druhý den vyrazit vlakem domů. „Někdy se ovšem stává, že domů nejedeme a následující dny pojmeme jako čundr,“ vysvětluje Jan Bitman.

V tomto složení nejezdí Medvědi na žádné jiné české pivobraní. A co na jejich cesty na pivobraní říkají „medvědí“ manželky? „Ty už s tím počítají a jsou s tím smířené. Někteří si své manželky vzali s sebou,“ usmívá se Bitman a už nyní se těší na jejich dvanáctou cestu do pivovaru v Klášteru Hradišti.