Soubor Furiant své výročí oslaví v sobotu 3. října od 15 hodin v restauraci Jizera v Nové Vsi u Bakova. Slavnostní shromáždění souboru se však uskuteční již v 11 hodin v kapli na Klokočce.

V programu mimo jiné vystoupí country kapela Bráchové, především však folklorní soubor Šafrán a pěvecký sbor Horačky. Domácí soubor se též představí s malými vstupy a nebude chybět ani „dorostenecká“ skupina Pozdní sběr, která též Furiantům zatančí.

Večer pak propukne oslava v bujaré veselí se skupinou Difur Band při taneční zábavě. Na všechny akce je vstupné dobrovolné.

Zájemci o historii souboru Furiant mohou v Muzeu Bakovska zhlédnout výstavu, mapující existenci souboru. Výstava potrvá do 25. října. Otevřena bude o víkendech od 10 do 12 a od 14 do 16 hodin.

O baráčnickém folklorním souboru jsme si povídali s členkou souboru Monikou Čapkovou.

Jak vznikl soubor Furiant?
Furiant vznikl z mladých baráčníků, které naučil tančit Českou besedu, zrovna jako několik generací před námi, František Činka. Poté se k tomu přidala beseda Moravská, tu nás naučili baráčníci z Kláštera, a pak už jsme si jen řekli, že s tou partou, která se sešla maximálně čtyřikrát do roka při předtančení České besedy, zkusíme udělat krok dál. Podnět nám dala pozvánka na vystoupení na Křižíkově fontáně v Praze při dechovkovém festivalu Hraj, kapelo, hraj před desti lety. Tady přišel ten zlom. Pak jsme začali nacvičovat lidové tance ve větším.

Popište desetiletý vývoj Furiantu.
Furiant se moc nemění, co se týče tváří. I když samozřejmě k nějakým obměnám došlo, ale není jich mnoho. Souborem za těch deset let prošlo asi třicet lidí, což při dnešním konečném stavu dvacet lidí není zas tak moc. Je pravdou, že polovinu tvoří ti, kteří stáli právě v Praze u fontány a tančili ty dvě besedy. Těch deset let naprosto přesně mapuje výstava v Muzeu Bakovska, kde je možné zhlédnout postupné změny v souboru. A podívat se i na tváře, které stály u zrodu.

Dnes je soubor tak daleko, že je schopen vás pobavit nejen folklórem, ale i doplňujícími tanci pro rozveselení. Ty však nebudu prozrazovat, ať se na nás čtenáři přijdou podívat a uvidí sami.

Samozřejmě, že naším prvním posláním je udržování staročeských zvyků, čemuž se věnujeme asi nejvíce. Pak také pořádáme různé akce na malebném hradě Zvířetice. Jsou to koncerty a pak také velký Historický den na konci prázdnin.

Jaký je zásadní rozdíl Furiantu před deseti lety a dnes?
Doba samotná. Přináší nám velké změny a také tlačí na lidi, že peníze jsou na prvním místě. Před desti lety jsme byli nadšeni, že můžeme kdekoliv a za jakýchkoliv podmínek vystoupit. A udělali jsme pro to maximum. Dnes už občas něco trochu ošidíme v přípravě, ale snad to na našich výkonech není až tak moc znát. Před deseti lety jsme se všichni sebrali a odjeli na celý víkend na Vrchovinu na chatu. Dnes už to nejde. Někteří musí do práce, nebo jsou tu děti, anebo péče o dům. Čas se zastavit nedá, a tak se samozřejmě lidské povinnosti ozývají a není možné si už tolik dopřávat. Věřím, že právě oslava souboru bude dobrou příležitostí, jak si zavzpomínat na ty celkem bezstarostné chvíle.

Můžete představit jednotlivé účinkující na oslavě?
V prvé řadě představím soubor Šafrán. Naši velcí kamarádi z Jablonce nad Nisou, kteří nám v začátcích hodně pomohli a troufám si říci, že i díky nim jsme to dotáhli tak daleko. Oni byli vždy mezi prvními, kteří obdivovali co všechno už umíme a čím vším jsme rozšířili náš repertoár. Určitě si pro nás připraví i něco veselého a moc se na ně těšíme.

Druhým velkým hostem našich oslav je pěvěcký sbor Horačky. Vzhledem k tomu, že jsme si blízcí regionem, potkáváme se na různých akcích a zveme je i na naše akce, jako například živý Betlém. Od srpna máme též pozvání na příští rok od těchto sympatických dam, které budou slavit už své čtyřicáté výročí. Těšíme se na krásné písničky v jejich podání. Nebude chybět bakovská country kapela Bráchové, se kterou kamarádíme a spolupracujeme. A samozřejmě, že večerní taneční zábava musí být jedině s naší oblíbenou dvojicí Difur Band. Bez Martina a Jirky si už neumíme představit snad ani žádnou rodinnou oslavu, natož tedy oslavu souboru.

Na závěr bych chtěla poděkovat všem Furiantům: Milí Furianti, jsem moc ráda, že se nám podařilo doplout až k deseti letům poctivé práce, za kterou vám všem (současným i minulým členům) moc a moc děkuji a nebýt vás, tak jsme nikdy takhle daleko nedoplavali. Díky.