Kulturní měsíčník města Mladá Boleslav vychází už více než tři roky. Drží se i navzdory tomu, že především za poslední rok přibyla spousta konkurenčních tištěných médií. Od počátku ho připravuje mladoboleslavské infocentrum. Do zákulisí příprav tohoto programového časopisu, dotovaného z městské pokladny, jsme nahlédli s ředitelem infocentra Jiřím Senohrábkem.

V čem je Kulturní měsíčník jiný, než jeho konkurence?
Konkurenční programové časopisy jsou založeny na čistě komerční bázi. Hlavní snahou jejich redakčních týmů je zajistit dostatkem reklam, většinou z úplně jiných oborů než z kultury, aby se jejich produkt nejen zaplatil, ale i vyplatil. Programová část tak hraje podružnou roli, je pouhým prostředkem k dosažení zisku. U konkurenčních periodik sice najdete tak jako u nás program většiny velkých kulturních zařízení ve městě, ale se složitým zjišťováním akcí menších organizátorů si tato periodika hlavu nelámou. Kulturní měsíčník nemá jen ambice opakovat to, čemu dělají dostatečnou reklamu regionální rádia a tisk, ale snaží se upozornit také na menší, méně tradiční pořadatele, či menšinové žánry. V komplexnosti programů je celkem důsledný kromě Kulturního měsíčníku také Boleslavan, který dostávají do svých schránek všichni občané. Boleslavan má ale širší záběr, na kulturu má přesně vymezené místo, takže nemůže nabídnout víc než přehled kulturních programů s podrobnější informací tak ke třem z nich. Boleslavan navíc z výše uvedených důvodů uvádí v přehledu většinou jen název akce, Kulturní měsíčník pak i její krátkou, heslovitou charakteristiku.

Každý, kdo listuje v Kulturním měsíčníku, hned na prvních stránkách pozná, že je tu ještě něco navíc. Myslím články, které celkem podrobně a s předstihem referují o vybraných akcích měsíce.
To je další prvek, kterým je Kulturní měsíčník jedinečný. Články upozorňující na klíčové akce měsíce zabírají hned polovinu celého měsíčníku, tedy téměř dvacet stran. Tato řekněme literární část měsíčníku se dlouho profilovala. Redakční rada v poslední době podporuje můj názor, aby se články nevracely k již proběhlým akcím - o nich přeci referuje denní tisk, a to s podstatně kratší prodlevou, než s jakou na ně může reagovat měsíčník, ale aby s předstihem upozorňovaly co nejdetailněji na akce, které jsou teprve přede dveřmi. Měly by tedy sloužit jako pomůcka v orientaci pro návštěvníka plánovaných kulturních akcí.

Kde všude je možné Kulturní měsíčník zakoupit?
Spolehlivě ho seženete jak u nás v infocentru, tak ve všech kulturních zařízeních ve městě – v kině Forum, divadle – a to v předprodeji i přímo před představením u uvaděček, v Templu, v Domě kultury, knihovně, knihkupectví na náměstí Míru apod. V současnosti je k dostání v sedmi trafikách. Pokrýt celou síť trafik si nemůžeme dovolit, protože taková plně profesionalizovaná distribuce by spolkla u malonákladového periodika víc, než jeho výroba. Několik desítek čísel odebírají škodovácké odbory. Mám upřímnou radost z toho, že si Kulturní měsíčník nedávno proklestil výrazněji cestu i mezi studenty – prodává se v knihovně Gymnázia Dr. Josefa Pekaře.

To nepochybně souvisí i s tím, že jste omladili redakční tým.
Jistě. Od začátku jara nám pomáhají s přípravou redakčních článků tři studenti gymnázia, jmenovitě Zuzana Aszmongyová, Amra Čauševič a Michal Sedláček. Všichni tři mají vesměs talent nadějných žurnalistů, jen si potřebují praxí osvojit ještě určité formální zákonitosti. Přeji jim i nám, aby tato jejich práce bez nároku na honorář nebyla jen chvilkovým vrtochem, aby je jen tak nepřestala bavit. Myslím, že to obohatí jak je, tak Kulturní měsíčník samotný, který nabídne svěžejší, mladší pohled. Netajím se přáním, aby se Kulturní měsíčník stal určitou tribunou mladých, kteří se zajímají o dění kolem sebe, ať už mu věnují čas jako přispěvatelé, nebo čtenáři.

Jaké informace nabídne příští číslo Kulturního měsíčníku?
Prázdninové dvojčíslo, které bude k dostání koncem června, je tradičně zaměřené na výlety. Upozorníme na novinky posledního roku ve všech boleslavských muzeích. Víc než v ostatních číslech se v programových tipech o prázdninách vydáváme do regionů. Podrobně se budeme věnovat programu tradičního festivalu Léto na dlani v Debři a Festivalu na kopečku v Kosmonosích, kde láká i další maratón akcí nazvaný Zámecké léto. Čtenáři jistě ocení i trochu netradiční profil studenta Adama Kouta, nálezce unikátního zlatého pokladu, z pera jeho spolužáka.

Co byste vzkázal čtenářům Kulturního měsíčníku?
Aby nám dál zachovali přízeň, za kterou jim děkujeme. Zároveň bych rád oslovil i ty příznivce kulturních akcí, kteří Kulturní měsíčník neznají, aby nelitovali symbolických devíti korun a zkusili se s tímto periodikem seznámit. Pevně věřím, že se pak už nenechají zlákat atraktivnějším, barevným pozlátkem jiných programových sešitů, které jsou sice zdarma a na křídovém papíře, ale o kultuře v Mladé Boleslavi neshromáždí ani polovinu informací, které obsahuje černobílý Kulturní měsíčník.