Historik Karel Herčík dal Boleslavákům pod stromeček krásný dárek – druhé rozšířené vydání knihy Čtení o Mladé Boleslavi.

Na jejím včerejším křtu ve velké zasedací místnosti staré radnice bylo plno, všichni stáli o nový výtisk s podpisem samotného autora. Kniha dostala novou grafickou podobu a byla rozšířena o 28 nových statí, takže čítá 300 stran.

Boleslav se může chlubit

„Mladá Boleslav je ode dneška jedním z mála měst, které se může pochlubit i svou novodobou historií, kterou má dotaženou opravdu do mnoha detailů,“ uvedl vedoucí boleslavského infocentra Gérard Keijsper. Právě infocentrum a jeho návštěvníci dali podnět k reedici knihy, za jejímž současným vydáním stojí Kultura města Mladá Boleslav.

První Čtení o Mladé Boleslavi vyšlo ve dvoutisícovém nákladu před šesti lety. Už tehdy si pro velký zájem publikace vyžádala dotisk, nejprve po 500 a posléze po 200 kusech. Ani ty ale nestačily.

Čtenáře to musí bavit

„Tato kniha není historickou prací v pravém slova smyslu a ani si takový úkol neklade. Jde o to přiblížit čtenářům to základní o historii města, jeho památkách a významných událostech a osobnostech pomocí krátkých statí, aby je to při čtení nepřestalo bavit,“ přibližuje publikaci historik Karel Herčík.

Velká část statí, zařazených do nové knihy vyšla v uplynulých šesti letech v radničním měsíčníku Boleslavan pod názvem Kapitoly z historie.

Náměstí se nestihlo

„Trochu mě mrzí, že nebylo možné do knihy zahrnout článek o nově zrekonstruovaném Staroměstském náměstí. To se bohužel nestihlo, kniha šla do tisku před jeho dokončením,“ lituje autor.

Ani nyní ale Karel Herčík nezahálí a vznikají další články, třeba o tom, jak do Mladé Boleslavi přijel před 145 lety vlak. Nezpracovaných námětů z historie je stále nepřeberné množství.

„Jestli budu mít možnost a bude o knihu stále takový zájem, kdo ví, třeba jí zase za šest nebo osm let rozšíříme o novinky, které přinese současnost. Přece jen je stále třeba historii aktualizovat,“ míní historik. Plány má velké, rád by zpracoval ještě jednu knihu, jež by měla být spíše fotografická a jíž by chtěl doplnit popiskami a textem přibližujícím Boleslav jako živý organismus.

„Líbila by se mi kniha plná žánrových obrázků – lidí a míst, kteří tvoří současnost. Moc rád bych dal tu knihu dohromady klidně i s více fotografy,“ uzavírá Herčík.