Zmínil práci Galilea i objev heliocentrické soustavy. Během první třetiny 20. století byly objeveny nové možnosti pozorování. Vědci a nadšenci přicházejí s veleoknem kosmického záření a širokým pásmem rádiového záření. S nástupem kosmonautiky přibývají pozorovací okna ultrafialového, infračerveného, rentgenového a gama záření. Vývoj pokračuje realizací radarů a kosmických sond, které putují k planetám, kometám, planetkám i ke Slunci.

V roce 1987 byl objeven proud malinkých částic, kterým říkáme neutrina a nejnověji od roku 2016 zkoumáme vesmír pomocí pásma gravitačních vln. Propojení údajů z těchto pásem mění naše poznání a znalosti o vesmíru. Jako zásadní Grygar uvádí potřebu stanovit přesnou vzdálenost kosmických těles od Země. Bez toho nelze stanovit, co je zásadní a důležité.

Na počátku přednášky členové Astrokroužku seznámili posluchače pomocí krátkého videa s novou mlžnou komorou, kterou už nyní mohou využívat.

Na závěr dal zkušený astrofyzik „několik dobře míněných špatných rad“ pro podobné nadšence, jako byl kdysi on sám. Ty jsou uvedeny na fotografii ve fotogalerii.

Jiří Grygar, který je je členem Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Učené společnosti ČR, upozornil také na problematiku komerčních zájmů, které mohou vesmír přesytit tělesy. To může způsobit katastrofu. Astronomové podávají protesty proti těmto aktivitám. Zkušený astrofyzik je skeptický a nevěří, že protesty budou brány vážně.

Přednášku pořádala Hvězdárna města Mladá Boleslav.