Mladoboleslavský malíř Zdeněk Halíř vystavuje své obrazy v Městském paláci Templ. Je to jeho celkem třetí výstava v Mladé Boleslavi. Jeho obrazy byly k zhlédnutí i na zámku Staré hrady nebo v Bělé pod Bezdězem i v Benátkách nad Jizerou. Halířovy obrazy jsou typické kombinací technik. Tyto kombinace jsou dobře patrné na obrazech přítoků Jizery. Mezi malířovými díly je i zajímavost – cyklus dvanácti obrazů mladoboleslavských schodišť.

Zdeněk Halíř je malířem Mladoboleslavska a Pojizeří. „Malovat Boleslav a Pojizeří je má povinnost i zájem, když odtud pocházím,“ řekl Zdeněk Halíř. To ovšem neznamená, že jeho obrazy jsou pouze z této oblasti. Návštěvníci výstavy zde mohou zhlédnout i krajiny Orlicka či Šumavy. „Šumava je pro mě zajímavá, protože má své kouzlo, je to dominantní kraj. Když tam přijedu, tak si tam vychutnávám úžasný poklid a majestát,“ upřesnil Halíř.

Zdeněk Halíř uplatňuje několik základních principů při tvorbě obrazů. „Prvním principem je duchovní sféra. Každý obraz má dvě části – nebe a zemi, snažím se tyto prostory propojit. Mým cílem je na obrazu vyjádřit něco, co je mezi nebem a zemí. Dalším principem při malbě je znázornění pohybu a dynamičnosti. Příroda není nehybná. Je živá,“ doplnil malíř. Třetím principem pro malbu obrazů je pro Zdeňka Halíře znázornění vzduchu mezi autorem a malovaným předmětem. „To se stále učím, je to spíš otázka pro největší malířské mistry. Já jsem v tomto oboru samouk,“ prozradil Zdeněk Halíř.

Mladoboleslavský malíř se také pokouší některé své obrazy odlehčit. „Experimentuji s novou barevnou škálou. K odlehčení jsem použil fialovou a světle zelenou barvu. Tyto pokusy budu i nadále rozvíjet,“ řekl o nově používané technice Halíř.

Zdeněk Halíř má také zájem na tom, aby jeho obrazy vyvolaly sympatie u pozorovatele. A také, aby jeho obrazy zachycovaly nejen roční období, ale i přesnou dobu. „Divák by měl rozeznat brzké léto od pozdního a naopak. Snažím se atmosféru obrazu divákovi naklonit,“ doplnil Halíř.

„Mám obrovské štěstí, že jsem potkal akademického malíře Stanislava Kováře. Jsme dlouholetí přátelé. Vděčím mu za zkušenosti, které jsem od něho získal. Jak přistupovat k obrazu, tématu a jak je zpracovat v plném obsahu i jak propracovat obraz,“ poděkoval na závěr autor výstavy.