Bude se hrát? Nebo se snad představení ruší? V kočovné divadelní společnosti panuje neklid. Sir (Petr Mikeska), její principál a první hvězda, je na konci sil a lékaři mu nařizují odpočinek. Jenže herec z nemocnice uteče, aby dostál svým závazkům. Přestože bojuje s totálním vyčerpáním, které ohrožuje jeho život, s pomocí svého sluhy a garderobiéra Normana (Radim Madeja) nakonec stane za zvuku německých bomb dopadajících na Londýn v září reflektorů v nejtěžší shakespearovské úloze – jako král Lear.

Inscenace, kterou vytvořil hostující režisér Patrik Lančarič, dokazuje, že divadelní zákulisí je svět sám pro sebe – svět plný vlastních zákonitostí a pověr, falešného pozlátka, nadějí, malých vítězství i velkých proher, nenaplněných snů a především velkých i malých příběhů.

Přestože na vrcholku tohoto světa stojí postava Sira, hasnoucí hvězdy, kterou někdejší láska k divadlu stravuje způsobem ohrožujícím jeho život, většina ostatních postav má neméně pohnuté osudy. Strohá inspicientka Evy Reiterové dojímá příběhem nenaplněné lásky, holka pro všechno Hany Marie Marouškové, která jde z ruky do ruky a hraje pouze „čurdy", zase nezpochybnitelnou láskou k divadlu, Petr Bucháček okouzluje poníženou žádostí o větší roli, za kterou, jak se ukáže, neočekává ani plat, Lucie Matoušková jako žena Sira svádí souboj mezi odpovědností vůči souboru a unikajícím mateřstvím. Největšího prostoru se však dostává Radimu Madejovi, který je tu nezastavitelným vypravěčem, tu obětavou hospodyní, tu žárlivou manželkou a v závěru dokonce vzteklounem se zlomeným srdcem, ze kterého jde strach.

Dobrý příběh, to je i po stoletích největší devizou divadelní inscenace. Garderobiér má skvělý příběh a skvělé živoucí postavy, díky kterým diváci zvládnou i delší stopáž.