Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Fuchsoviny Ireny Fuchsové: Knihy pro tátu

Střední Čechy - Známá spisovatelka a fejetonistka Irena Fuchsová pravidelně přispívá svými každodenními nevšedními postřehy do Deníku.

22.7.2010 1
SDÍLEJ:

Irena Fuchsová - spisovatelka, fejetonistka.Foto: archiv Ireny Fuchsové

Poslední dobou, když se počet mých vydaných knih dostal nad pětadvacítku, vzpomínám často na tátu, který zemřel v roce 1982. Byl to velký čtenář, který kromě toho, že rád četl, i rád pil.

Od svých šesti let jsem mu chodila půjčovat knihy do oddělení dospělých v kolínské knihovně, na kterou jsem koukala z oken naší velké obývací ložnice. Chodila jsem si samozřejmě vypůjčovat i své knihy do dětského oddělení, ale to, že jsem získala s tá〜to〜〜vou legitimací i legální přístup do oddělení dospělých, byl největší dar, který mi táta dal. Abyste si nemysleli, že mi dal jenom tohle, přidám ještě pár darů. Dělil se s námi také o maso, které babička striktně oddělila do kastrůlku. „To je pro tátu, až přijde z práce!“ Mockrát jsme s bráškou Kájou smutně koukali na své miniaturní kousíčky masa v záplavě kolínek, a táta, jako když to tuší, nám o několik hodin později své maso dal. Všechno. „Jen ať si to, matko, vezmou, já maso nemusím,“ uklidňoval babičku, svou tchyni, když protestovala. Také nám tlustě mazal chleby máslem, které před námi babička schovávala. A rád dělal pivní pomazánku, kterou nám rozděloval stejně štědře… A to je všechno, co mi můj táta dal.

Největší spojení mezi námi existovalo přes knihy. Takovou symbiózu mezi otcem a dcerou mi mnozí mohou závidět, vážně! Od roku 1956 do roku 1982, kdy táta zemřel, četl jenom ty knihy, které jsem mu z knihovny přinesla. Nikdy v knihovně nebyl (přihlašovala ho tam maminka), nikdy mu knihy z knihovny nikdo jiný nepůjčoval. Jenom já. Dvacet šest let. Měla jsem vynikající paměť! Stačilo mi, že jsem rozevřela knihu a věděla jsem, že jsme ji už s tátou četli, protože jsem, pochopitelně, jeho knihy četla od svých šesti let s ním. Když jsme ji ještě půjčenou neměli, zběžně jsem ji prolistovala, a usoudila jsem, nevím, podle čeho, že se nám určitě bude líbit. A protože táta četl všechno, co jsem mu přinesla, trefovala jsem se do jeho vkusu přímo mistrně! Měl knihy z knihovny na stole v kuchyni, na svém místě v rohu, a já přesně věděla, kdy mám přinést další várku. I když si na to nevzpomínám, musela jsem tu hromádku 4–5 knih pečlivě sledovat, musela jsem vědět, co táta už dočetl a co ještě čte, prostě tohle naše knižní spojenectví patřilo k mému dialogu s ním.

Vlastně jsme si takhle povídali pořád. Dialog beze slov. Opravdový dialog jsme spolu moc nevedli. Táta šel totiž často z práce rovnou do hospody, ze které se vracel někdy i po půlnoci, a když byl doma, seděl na svém místě u stolu, četl si a o dva roky starší bráška Kája mu chodil do dvoulitrové baňky pro pivo k Uxům (nyní Naivní restaurant). Dva litry stály tehdy sedm korun dvacet haléřů a bráška šel většinou třikrát. Když mi bylo sedm, přešla tato povinnost na mě a bráška si oddychl. V té době se narodil můj druhý bratr, František, a já nedočkavě čekala, až mu bude sedm – a převezme po mně žezlo, což se po sedmi letech opravdu stalo…

Ale knihy jsem do kolínské knihovny chodila tátovi půjčovat jenom já. Tahle povinnost se u nás doma nedědila…

22.7.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Žáci 1.třídy Masarykovy ZŠ a MŠ Brodce, třídní učitelka Zuzana Fenclová

Představujeme prvňáčky ze ZŠ Brodce a ZŠ Bezno

Soukromá střední škola Maja uspořádala v rámci akce Mléko do škol svůj projektový den.
16

OBRAZEM: Maja měla Mléko ve škole

OBRAZEM: Děti se učily první pomoc, pak si prošly nemocnici

Mladá Boleslav - V rámci světového dne úrazu dorazily do Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi i dvě třídy dětí ze Základní školy Kosmonosy. Pro ty si Český červený kříž připravil zajímavou ukázku poskytování první pomoci. Děti si tak mohly vyzkoušet, jaké to je volat zraněnému člověku záchrannou službu, jak poskytnou první pomoc i to, jak se používá automatizovaný externí defibrilátor. Zřejmě největší atrakcí bylo pro děti malování zranění přímo na tělo. Následně si školáci v rámci jedinečné exkurze prošli i část nemocnice. Zavítali například na chirurgické oddělení, k nemocničním dobrovolníkům, nebo na dětské oddělení.

Ve středu v Deníku: prvňáčci ze ZŠ Brodce a ZŠ Bezno

Už ve středu pokračuje ojedinělý seriál Deníku, v němž se představí všechny děti, které letos nastoupily poprvé do školy. Prohlédněte si jejich rozzářené tváře plné očekávání nových vzrušujících zážitků. Ve středu 18. října pokračujeme fotkami usměvavých dětí ze ZŠ a MŠ Václava Vaňka Bezno a Masarykovy ZŠ a MŠ Brodce.

Cena povinného ručení plíživě stoupá. Pojišťovny na něm tratí

Povinné ručení by mělo podražit. Důvod je prostý, už delší dobu nevydělává a pojišťovny na něm navíc tratí. Kdo zdražení pocítí nejvíce a kdy k němu vlastně dojde, vysvětluje Zbyněk Kuběj, analytik neživotního pojištění Partners.

Boleslavské divadlo finišuje s premiérou

Mladá Boleslav – Na prknech Velké scény mladoboleslavského divadla se už tento pátek uskuteční další letošní premiéra. Bude jím hra Deburau.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení