Byl jsem na tvé první taneční zábavě se skupinou Danger na letním parketu v Žehrově. Tehdy jsi tam hrál s Láďou Fantou spolu s ním a Františkem Brunclíkem jste poléze vytvořili trio Nastarýkolena. To se stalo pojmem v širokém okolí. Mnohokrát jsem s vámi prožil nádherné večery.

Tvé písně si zpívaly davy. A v obývácích fanoušků znějí dodnes. Jsou na vašich cédéčkách. Když jsi odešel od Fanty s Brunclíkem, naštvalo to mnoho fandů. Chtěl jsi jít svou cestou, to se mi líbilo. Založil jsi kapelu.

Všichni jezdili na Wixáče, na kapelu W.I.X. Mimochodem, nikdy jsi mi nevysvětlil, co to znamená. A ještě sis přidával za názvem nějaké dodatky. Nechápal jsem já ani mnozí, tys ale byl tvrdošíjný. Pak jsi spojil svoji kapelu s partou Hitmakers. A teď je to jednoduché. Luboš Odháněl.

Ono je to ale úplně jedno. Pro mne jsi zůstal vždy dobrým parťákem. Mnozí tví „kamarádi" z branže ti nemohli přijít na jméno a nešetřili kritikou na každém kroku. Snad si jim o tobě i zdálo. Od tebe jsem ale nikdy neslyšel jediné negativní slovo na kohokoliv z hudebníků v okolí.

Právě toho si na tobě vážím nejvíce. Když pominu, že jsi výborným zpěvákem, skladatelem i textařem, tak jsem vždy uznával, že problémy kapely zůstávaly uvnitř ní, a ven, mezi fanoušky, jste vypustili hudbu vašich srdcí.

Za to ti, Luboši, jménem svým i stovek fanoušků posílám dík.