Daniel Krob je především rocker. Muzikant tělem i duší, jeho jméno je spojeno s řadou kapel zvučných jmen, namátkou jmenujme třeba Kreyson s kdysi hvězdným Láďou Křížkem, nebo metalovou stálici Arakain.

Na české hudební scéně se Dan Krob pohybuje už víc než čtvrt století, v posledních letech se vydal i sólovou cestou. Co všechno na sebe prozradil při příležitosti své návštěvy Mladé Boleslavi kromě toho, že už v létě ho zdejší fanoušci mohou vidět na jednom z prestižních hudebních festivalů „tvrdé" muziky?

Začněme tím, že jste vystupoval na předávání hudebních cen Boleslavský Otík. Mohou vás fanoušci v dohledné době opět slyšet někde na Mladoboleslavsku?

V té úplně nejbližší době asi ne, ale v rámci letních festivalu a pak podzimního turné se určitě na Mladoboleslavsko vrátíme a zahrajeme naše skladby v plné sestavě. Zdejší publikum bylo moc příjemné, takže se těším na další setkání.

Nedávno jste vydal druhou sólovou desku, můžete ji čtenářům trochu představit?

Hned na začátku vás opravím, když se to vezme čistě matematicky, je to fakticky už moje čtvrtá sólová deska, na které jsou nové autorské česky zpívané skladby a také jedna instrumentální na klasickou kytaru jako taková malá ochutnávka z mojí instrumentální tvorby Magická kytara. Posluchači rocku tak mohou slyšet na jednom nosiči různé kytarové styly. Každý z nich je něčím výjimečný a zaslouží si pozornost.

Muziku děláte už dlouho, máte za sebou působení v řadě kapel zvučných jmen, kdy a proč jste vlastně dospěl k rozhodnutí vydat se sólovou cestou?

V každé hudební skupině, kde jsem během svého muzikantského života působil, jsem byl tak trochu „schovaný" a neměl jsem asi ten dostatečný prostor pro své vlastní autorské skladby. Je to přirozený hudební vývoj ke kterému se hudebník autor časem propracuje, myslím, že to není nic výjimečného.

Jakou muziku posloucháte, když si chcete odpočinout?

To je hodně různé, ale nejvíc to budou asi pozitivní písničky… A to všech rozmanitých stylů od klasiky až po speed metal. Temným depresivním autorům se vyhýbám.

Přestože je venku zrovna sníh a mráz, letní festivaly se blíží. Chystáte se na některém hrát a máte rád jejich atmosféru?

Chystáme se na plno známých letních festivalů. Vážím si také, že nás pořadatelé pozvali na festival The Legends Rock Fest, který se uskuteční právě na Mladoboleslavsku a je velmi prestižní. Moc rád bych tam pozval i vaše čtenáře.

Pokud byste si mohl zahrát s jakýmkoliv hudebníkem světa, koho byste si vybral?

Jéééé, tak nad touhle otázkou se moc rád zasním! Není to vůbec jednoduché rozhodování, ale ze zahraničních muzikantů by to asi byl kytarista a zpěvák David Gilmour z kapely Pink Floyd. A z českých hudebníků bych si asi vybral proslulého kytarového mága Radima Hladíka.

Co byste si rád v muzice splnil, máte nějaký profesní sen?

Chtěl bych nahrát své kytarové skladby s velkým symfonickým orchestrem. A ještě mám jedno přání, které možná vypadá trošku zvláštně: jednou bych si moc přál zahrát si před japonským publikem.

Jste muzikant mnoha tváří, je nějaký hudební styl, který vám neříká absolutně nic, nebaví vás a nemáte ho rád?

Nemám rád technický jazz, kde se hudebníci baví tím, jak rychle a složitě zahrají milión neharmonických not. Jinak ale v tomhle směru nejsem vůbec vybíravý, rád si s chutí poslechnu jakoukoliv muziku, která má posluchačům co říci. Důležité je, aby ji muzikanti dělali proto, že ji dělat chtějí.

Jak byste sám sebe popsal jednou větou?

Jsem nenapravitelný optimista…