Ve svých jednadvaceti letech odehrál útočník Pavel Musil v dresu Havlíčkova Brodu na ledě Mladé Boleslav hodně specifický zápas. Už před ním totiž věděl, že to bude jeho poslední v dresu Rebelů. Ten další v I. hokejové lize totiž odehraje už na druhé straně barikády – přestupuje totiž do Bruslařského klubu.

Jaké to je hrát proti týmu, kam víte, že přestupujete?
Tohle jsem zažil v životě poprvé a musím přiznat, že je to hodně zvláštní situace hlavně pro psychiku. Ale snažil jsem se na to nemyslet. V Havlíčkově Brodě jsem dostal velkou hokejovou šanci, tak jsem chtěl odehrát svůj poslední zápas v jeho dresu co nejlépe.

Jaký byl ten zápas proti první Boleslavi?
Boleslav má velmi dobrý tým. Vlastně to není ani prvoligový kádr, ale mužstvo pro extraligu. Dnes hráli velmi dobře.

Kdy se upekl váš přestup? Jak dlouho jste věděl, že půjdete do Boleslavi?
Je to jenom několik málo dní. Bylo to strašně rychlé. Takové bum bum a hotovo.

Čekalo se úmyslně až na vzájemný zápas Brodu v Boleslavi?
Nevím, jak byly oba kluby domluvené.

Po zápase si necháte brusle už v domácí kabině?
Ještě ne. Normálně se s týmem vracím do Brodu a tady se budu hlásit až ráno na tréninku.

Jak se těšíte do Boleslavi?
Je to pro mě velká výzva a chci tady odvést dobrý kus práce a také posunout svou kariéru o krok dál. A pak je tady ten cíl postupu do extraligy.

Boris Žabka vás tam v první třetině vyzýval ke rvačce. Proč jste do toho nešel?
To vůbec. Vždyť jste nás oba mohli vidět stát vedle sebe. Do toho bych nešel, ani kdybych měl o třicet kilo víc.