Byl to jeden z nejdojemnějších momentů v historii hokeje. 1612 zápasů čekal kanadský obránce Ray Bourque na to, aby mohl nad hlavu pozvednout Stanley Cup, udělovaný každoročně nejlepšímu týmu Národní hokejové ligy. Bourque vysněné mety dosáhl v posledním zápase kariéry.

Slavný pohár, který spatřil světlo světa už kolem roku 1890, kdy si ho lord Stanley v Sheffieldu koupil jako punčovou mísu, vyhrálo také šestadvacet Čechů. Osm z nich pochází z Prahy či ze Středočeského kraje. A právě jim je věnován seriál Ledoví hrdinové. V předchozích dílech jsme představili příběhy Jiřího Hrdiny, Jaromíra Jágra, Jiřího Fischera a bratrského dua František Kaberle – Tomáš Kaberle. Dnes je na řadě Michael Frolík. Právě on byl dalším Středočechem (společně s Michalem Rozsívalem, pozn. red.), který dokázal vyhrát play off NHL.

Když Jaromír Jágr ve svých nejlepších letech válel v nejlepší lize světa, titulky českých novin se v rámci vyhlídek na budoucnost často uchylovaly ke spojení Baby Jagr. Tato přezdívka patřila nejnadějnějším mladým hráčům, kteří měli skvělou kariéru za mořem teprve před sebou. Mluvilo se tak ve svých dobách o Martinu Havlátovi, Tomáši Hertlovi či o Michaelu Frolíkovi. Poslední jmenovaný dokonce z Kladna pocházel. Stejně jako Jágr. Odchovanec tradiční české hokejové značky měl ideální předpoklady k tomu, aby v nejlepší lize na světě předvedl stejnou show.

Do české extraligy naskočil Frolík už v šestnácti letech, jako mladíček tehdy zapsal v sedmadvaceti utkáních čtyři kanadské body (1+4). Přestože ani v další sezoně v dresu Kladna Frolík zrovna nebořil statistiky úžasnými čísly, byl jedním z těch forwardů, kteří fanouškům dodávali optimismus, že by to po odchodu zlaté generace nemuselo být s českým hokejem až tak špatné. Na draftu po Frolíkovi sáhla z desátého místa Florida. Jen o tři pozice za ním přišel na řadu Jiří Tlustý, rodák ze Slaného.

Po sezoně 2005/2006, kdy si Frolík podruhé v řadě střihl světový šampionát osmnáctek i dvacítek, zamířil za oceán, dvě sezony hájil barvy kanadského celku Rimouski Océanic v QMJHL. Do svého třetího zámořského ročníku pak už nastoupil jako hotový hráč za Floridu. Tahle cesta Frolíkovi sedla, v premiéře zapsal 45 bodů (21+24). Slunný východ českému šikulovi vyhovoval, v dalších dvou sezonách patřil k oporám Panthers. Tu druhou, celkem třetí, ale nedokončil na Floridě celou, jeho novým působištěm se díky výměně stalo Chicago. Frolík tak z průměrného týmu rázem patřil do kádru obra, který měl jediný cíl. Vyhrát Stanley Cup.

Triumfovat se podařilo Chicagu hned v dalším hokejovém roce, Frolík v play off odehrál třiadvacet utkání (3+7). Blackhawks ve finále zkrácené sezony, na jejímž začátku Frolík nastupoval za Chomutov, zdolali Boston Bruins, z Čechů se radoval ještě Michal Rozsíval. V rozhodujícím zápase vedl Boston ještě dvě minuty před koncem základní hrací doby, ale Chicago vyrovnalo a sedmnáct vteřin před koncem po Frolíkově přihrávce rozhodl Dave Bolland. Na straně poražených stálo duo Jaromír Jágr – David Krejčí. Stanley Cup se následně při oslavách v Česku objevil v hezkých prostorách zahrady Kladenského zámku, Frolík pak zamířil s pohárem po boku Michala Rozsívala i do rodných Kamenných Žehrovic.

Během oslav se ale Frolík musel potýkat i s jednou nečekanou nepříjemností, de facto hned po sezoně byl vyměněný do Winnipegu, kde se nakonec potkal s dalším Kladeňákem - Ondřejem Pavelcem. Po dvou sezonách následoval přesun do Calgary a poslední zastávkou dvojnásobného držitele bronzu z mistrovství světa bylo Buffalo. Za to Frolík odehrál devatenáct utkání, než maratón NHL pozastavil koronavirus. Jaký scénář čeká Froldu nyní?