„Máme velkou radost. My jsme se na to těšili, chtěli jsme do finále, chtěli jsme zlatou medaili. Měli jsme trošku pochyby po utkání s Kanadou v základní skupině, které jsme prohráli, ale pak se nám zadařilo s Amerikou, dostali jsme se do finále. Podařilo se nám vyhrát, jsme mistři světa. Úžasný pocit. A určitě mám úžasný pocit i z toho, co se dělo na zimáku, ta atmosféra, jak lidi fandili. Děkuju za to všem, kdo byli na zimáku,“ rozpovídal se šťastný kouč.

Jak byste okomentoval hru Kanady?
Díval jsem se na videu na utkání naše, na utkání Kanady s Francií. Řekl bych, že ten semifinálový zápas Kanady proti Francii stál Kanaďanky hodně sil, a z toho pak ve finále vycházely. Spíš se držely v obraně a vyrážely do rychlých protiútoků. Postavily to na tom, jak jsou na tom kondičně, že jsou po nějaké únavě. Řekl bych, že vycházely z toho, že čekaly na naši chybu, kterou chtěly potrestat.

Co podle vás hlavně stálo za českým úspěchem?
Holky začaly věřit systému, který jsme začaly hrát. Určili jsme si věci, které budeme zkoušet dodržovat, holky tomu začaly věřit, začaly to dodržovat a taky se nám dařilo proměňovat šance ve větší míře.

Jaké byly pocity po vítězném finále?
Člověk se raduje, slzičky jsou samozřejmě. Je to velká radost, objímáme se. Já osobně vždycky ctím tu zásadu, že mančaft potřebuje trenéra a trenér potřebuje mančaft. Když mančaft za trenérem nejde, tak je to pak špatné a může se trenér snažit sebe víc. Takže jsem všem holkám děkoval za to, že hrály tak, jak hrály, že takhle bojovaly.

Jak hodnotíte české účinkování na šampionátu celkově?
Mám velkou radost, že se nám s kolegou podařilo během těch dvou let na něčem zapracovat. Kádr jsme si vytvořili. Tým našel svou tvář. Začali jsme hrát to, co bychom potřebovali. Dodržujeme to, plníme a ve finále se potvrdilo, že to slaví úspěch. Radost mám z toho, že se naše hra zápas od zápasu zlepšovala a hráli jsme tu parádní zápasy, které se musely divákům líbit.

Co příští sezona? Budete ještě holky koučovat?
Mám povinnosti v klubu v Písku. Budu trénovat starší dorostence, dělat práci šéftrenéra mládeže a taky podle dalšího se rozhodnu, jestli se mi bude chtít nebo nebude. Uvažuji o tom pokračovat u in-line hokejové reprezentace žen dál. Nechám si to odležet, pak se uvidí.

Tereza Hölzlová