„Rozhodl o tom pohled do budoucnosti. Když člověk bude hrát první ligu v Česku, tak si pěkně vydělá, ale rozhodně ho to nezajistí do konce života. Já usoudil, že na KHL a NHL to nevypadá, a rozhodl jsem se, že už to budu mít jen jako koníček,“ vysvětluje mladý obránce, který s hokejem začínal v rodném Ústí nad Labem. V dorosteneckém věku se pak přesunul do Chomutova a tam vstoupil do velkého hokeje. Po jeho první sezoně mezi dospělými ale Piráti zahučeli z první ligy až do kraje a Štochl musel rozmýšlet co dál.

Rozhodl se pro ambiciózní Kladno, za které naskočil v základní části Chance ligy do dvaceti utkání. Po sedmém finálovém zápase si pak se spoluhráči i s fanoušky mohl užívat postup do nejvyšší soutěže. „Postup s Kladnem byl úžasný, i když jsem neodehrál ani jeden zápas play off. To, co po posledním zápase předvedli fanoušci, když na nás čekali před stadionem, bylo neskutečné. To se mi vrylo hodně hluboko do paměti. Jednou budu moct vyprávět dětem a chlapům v hospodě, že jsem s Jágrem postoupil do extraligy,“ vypráví s úsměvem.

D+D Real Winter Hockey Games 2021 se nakonec neuskuteční ani letos.
Hokej pod širým nebem ve Špindlu nebude ani letos. Akce se odkládá na příští rok

Aktuální sezona ale tolik veselá rozhodně nebyla. Štochl prodloužil smlouvu s Rytíři, naskočil za ně ale jen do jednoho přípravného utkání. V 19. kole pak plnil roli sedmého obránce, který do hry vůbec nenaskočil. Čekalo ho tedy putování po Chance lize. Příprava v Ústí nad Labem, angažmá v Kadani a po jejím konci v soutěži ještě zkouška v Jihlavě.

„Začátek sezony mě nahlodal hodně. Myslel jsem si, že když mám smlouvu v Kladně, mohl bych si tam aspoň pár zápasů zahrát. Nemuselo by to být ani dvacet jako loni, ale třeba aspoň deset. To se ale bohužel nepovedlo. Pak se mi zavřela cesta v Ústí, to jsem od svého mateřského klubu nečekal,“ krčí rameny.

„Skončil jsem tedy v Kadani, kde jsem potkal Vladimíra Růžičku, kterému patří velký dík. Dal mi hodně prostoru a hokej mě tam zase začal bavit, i když jsme ani jednou nevyhráli. Po konci Kadaně byl zájem z Jihlavy, kde to zase nevyšlo, i když jsem dal gól hned v prvním zápase. Potom už jsem z toho byl znechucený,“ popisuje Štochl.

Icerink leží jen kousek od stanice metra Skalka.
Putování po zimácích: Icerink nabízí nejmodernější ledové zázemí

V Jihlavě se totiž původně dohodl na jiných podmínkách zkoušky. „Říkali mi, že chápou, jak je těžké se v novém týmu adaptovat. Proto mi slíbili šest zápasů. V prvním jsem dal gól, ve druhém jsem hrál dobře, ale třetí se mi moc nepovedl. Druhý den jsem přišel na zimák a řekli mi, že to ukončíme. V českém hokeji se asi úplně nedrží slovo,“ říká zklamaně.

I proto se rozhodl s profesionálním hokejem skončit. Věnovat se bude vysokoškolským studiím v Plzni, kde už je ve třetím ročníku na právech. „I vzhledem ke koronaviru mi to přijde jako jistější a bezpečnější cesta,“ říká a přiznává, že se školou by mohl spojit i svoje další hokejové kroky. Láká ho vyzkoušet si univerzitní ligu.

U hokeje by ale rád zůstal do budoucna i v jiné roli. „Hokej pořád miluju a rád bych si zkusil i trénování. Jen nevím, jestli bych nezáviděl hráčům, že oni ještě hrají a já už ne,“ přiznává. Konec profesionální sportovní kariéry podle něj však byl nevyhnutelný. „Už když jsem začal studovat, tak jsem si říkal, že dohromady to asi nepůjde. Pomohl mi v tomhle covid a to, že výuka byla online. Je to ale rozhodnutí, které muselo přijít,“ říká hokejista, který toho za svoji krátkou kariéru stihl opravdu hodně.

Po sedmibrankové kanonádě do branky Čáslavi se hokejisté Poděbrad museli proti Benešovu spokojit doma pouze s bodem za porážku v prodloužení.
VIDEO: Takhle slaví výhru černošická kabina! Venku loupil i Královák a Benešov

„Vzpomínky jsou skvělé, zároveň je to ale to, co člověka nejvíc bolí. Když jsem přišel do Chomutova do dorostu, hned první rok jsme došli do čtvrtfinále. Poslední sezonu, co jsem tam strávil, jsme bydleli s kluky pohromadě a byli jsme jako jedna rodina. To byl nejlepší rok mého hokejového života. I se svojí přítelkyní jsem se potkal na zimáku a už jsme spolu sedm let. Ona je moje největší vzpomínka na hokej,“ zakončuje Štochl.