Po psychické stránce to byl pro vás náročný zápas?
Bylo to specifické. Hrál jsem proti nim už v Boleslavi, ale to se hrálo u nás. Teď to bylo zase něco jiného. Je to zimák, kde jsem vyrostl, nejlíp to tady znám a v této pozici jsem ještě nebyl. Nechtěl jsem na to ale myslet. Stejně to na mě ale dopadlo. První dvě střídání jsem měl nohy v betonu, rozkoukával jsem se, ale to pak postupem zápasu odejde.
Zápas pro vás dopadl výtečně i osobně, blýskl jste se čtyřmi kanadskými body. Je to to, co jste potřeboval pro své sebevědomí?
Potřebuju, abychom vyhrávali. To je důležité. Když se prohrává, hraje se těžko i jednotlivci. Když budeme vyhrávat, pohoda jde na každého hráče. A tím se každý zlepšuje.
Při své trefě jste se ani neradoval…
Nechtěl jsem se prostě radovat. Jsem za gól rád, ale rozhodl jsem se, že se radovat nebudu a neradoval jsem se.
Diváci vám ale dali najevo, že jste tady pořád doma. Co na to říkáte?
Byl jsem za to rád. Když jsem sem jel, tak jsem na to nechtěl myslet. Chtěl jsem se soustředit jen na zápas. Jsem strašně šťastný, že to po zápase takto dopadlo. Lidé mě pozdravili a jsem jim za to strašně vděčný.
Ale bezprostředně po gólu nejdřív pískali, až poté skandovali vaše jméno. Toho jste si všiml?
Že pískali, ani nevím. Ani nevím, jestli to bylo na mě. Byl jsem v předklonu na střídačce. Tak jsem jim zamával a poděkoval. Tohle je pro mě super.
Když jste v autobuse přijížděli, nebyl to pro vás nezvyklý pocit?
To ne, ani mi to nepřišlo. Když jsem přišel do hostující kabiny a vylezl jsem k ledu, tak to bylo trošku divné, ale když jsem přijížděl, tak ne. Měl jsem sluchátka a moc jsem se kolem nedíval.
Nebylo vám Zlína chvílemi líto?
Je to pořád soupeř. Takhle to nejde brát. Já proti nim chci vyhrávat a zároveň jim proti ostatním soupeřům přeju a fandím.
Hecoval jste se s bývalými spoluhráči?
Napsal jsem si asi s třemi hráči cestou sem, ale nic velkého. Dvě věty a v klidu.
A stihl jste si vychutnat i nějaký souboj, dohrávky nebo si něco říct?
Nic moc nebylo. Jen jsme si párkrát něco řekli na buly. Já jsem se ptal Očka (Zdeněk Okál, pozn. red.), co měl na oběd, a on mi řekl, ani se neptej, takže měl určitě nějaké zdravé jídlo. To ale byla jen taková sranda.
Proti Zlínu jste už odehrál dva zápasy. Dají se obě vítězství nějak srovnat?
Dají, Zlín je samozřejmě nepříjemný. První lajna je hodně dobrá. Jsou brusliví a nepříjemní, pořád napadají. Kdyby své šance proměnili, zápas by vypadal jinak.
Poslední hodiny jste měli po odvolání kouče Augusty v klubu bouřlivé. Co se změnilo příchodem Vladimíra Kýhose?
Za ty dva dny toho nejde moc změnit, ale samozřejmě k tomu řekl svoje. Ten systém se teď nechal, ale řekl nám nějaké detaily, co po nás chtěl, a ty jsme museli plnit. Byly to ale fakt jen detaily, všechno je to moc narychlo a těžko jde něco měnit.
Byla výměna trenéra nečekaná?
V ten den to nikdo nečekal. Ale samozřejmě jsme věděli, že to není dobré. Jestli se bude odvolávat trenér nebo vyměňovat hráči, to nám nikdo neříkal. My jako hráči to ale řešit nemůžeme. Je blbost přemýšlet, že nám vyhodí trenéra. My hráči si jedeme pořád to samé, chceme se zlepšovat. A to jsme dělali.
Jak jste si v Mladé Boleslavi zvykl?
V Boleslavi jsem si zvykl. Hraju tam, mám tam dobré bydlení a celkově se mi tam líbí. Všechno je tam kousek. Kluci v kabině jsou výborní, ale ty jsem skoro všechny znal, takže to nebyl problém. Je to v pohodě, jen musíme pokračovat v těch výsledcích. To bylo to jediné, z čeho bych měl být smutný, ale pokud to půjde nahoru, tak bude všechno v pohodě.
Domů se dostanete?
Mockrát jsem tady už byl. Když byly zápasy jenom pátek neděle, tak jsme dostávali volno. Já jsem jezdíval domů. Byl jsem tady dva dny. Teď když jsou zápasy za sebou, tak samozřejmě ne. Ale když se dostanou dva dny volna a chce se mi, tak jsem tady byl.