Dva hráči z tehdejšího kádru už nežijí, paradoxně se oba stali hrdiny utkání. Eduard Novák dal dvě branky a proměnil trestné střílení. Při nájezdech se krásně prosadil rovněž Miroslav Křiváček, který rozhodl. Třetím hrdinou mače byl brankář Miroslav Krása. V závěru normální hrací doby sice inkasoval lacinou branku, ale vše odčinil právě při nájezdech.

„Dvakrát jsem si říkal, že se nesmím hýbat a jen čekat, co udělá střelec. A pak co nejrychleji reagovat. Vyšlo to!“ rozplýval se pár minut poté, co vyčapal pokus Kulikova a stadionu vylétl tep na sto šedesát.

Úchvatný mač hrál tehdy Eda Novák. Po odchodu kapitána Františka Pospíšila do zahraničí to mezi ním a dalším nástupcem slavného vůdce Milanem Novým neklapalo. Kladno bylo v lize po čtyřech titulech v řadě najednou až čtvrté, mistrovský Slovan s triem slavných bratrů Šťastných ho čtyřikrát převálcoval. Eda dal od Vánoc jeden jediný gól a kouč Bohumil Prošek ho od Nového sesadil do třetí pětky vedle Jiřího Kopeckého a Arnošta Reckziegela. „Nám se ale s Edou dařilo, šli jsme nahoru,“ vzpomíná Jiří Kopecký, dnes šéftrenér kladenské mládeže.

Pocta hokejovým legendám Kladna
VIDEO: Potlesk a sláva pro kladenské legendy

A skutečně, 13. února 1979 se Eduardu Novákovi lidově řečeno splašila kladiva. Zápas vysílala v hlavním čase televize, sledovanost byla při dvou kanálech (a to druhý vysílal leda vojenský zpravodaj Azimut nebo Hudbu z respiria) obrovská. Číslo 7 ožilo a zářilo jako meteor.

Hlavně díky jeho dvěma trefám vedlo Kladýnko ještě tři minuty před koncem 4:2 a po remíze 4:4 v Moskvě se zdálo, že už má trofej v držení. Jenže Kulikov snížil a následně brankář Krása pustil snadné nahození Bragina mezi nohama. „Ten gól se mi snad jenom zdál, strčil jsem si ho do brány sám,“ vzpomínal později Miroslav Krása.

Na stadionu bylo rázem neuvěřitelné ticho a slyšet byly jen výkřiky ruské radosti. Zase 4:4 – rozhodnout musely nájezdy. V té době jste je jen tak vidět nemohli. V lize, ani na světovém šampionátu, natož na olympiádě. PMEZ bylo výjimkou, regule hovořily jasně.

Hlavní kladenská zbraň Milan Nový selhal, trefil tyčku. Krása ale vychytal Bragina. Pak se rozjel Eduard Novák a dokonalý večer ještě vyšperkoval parádní bombou do šibenice. „Jako pravák jsem měl jasno, rána na lapačku,“ smál se později muž, jehož v říjnu 2010 zradilo srdíčko a předčasně skonal. Podobně jako Křiváček, ten odešel do hokejového nebe už v roce 1991 v pouhých osmatřiceti letech.

Právě na něho ukázal po ruském vyrovnání kouč Bohouš Prošek ve třetí sérii, byť měl v týmu šikuly Václava Sýkoru nebo Zdeňka Müllera, oba později úspěšné trenéry. Cit ho nezklamal, protože Křiváček, chlap s pověstí flamendra, jehož ale právě pro jeho povahu fanoušci zbožňovali, Doroščenka parádně překonal. A užil si asi největší ovace své kariéry, nepočítáme-li jeho dva fíky do sítě Toronta v proslulé Maple Leafs Garden o rok dříve.

Tomáš Plekanec se vrátil do sestavy Kladna.
Plekanec se vrátil do kladenského dresu výhrou

Triumf Kladna v PMEZ v roce 1979. Brankář Miroslav Krása po posledním zákroku utkáníZdroj: Foto: archiv reprehokej.czPoslední korálek na vítěznou šňůru nájezdů navlékl Miroslav Krása. Vychytal Kulikova a pak už jen klesl na kolena, jako to tehdy dělával ve Wimbledonu úchvatný Björn Borg. A s rukama nad hlavou slavil, než ho zavalili spoluhráči.

Pak už přišlo jen slavné pózování s pohárem. Tedy pardon, všichni byli trofejí trochu zaskočeni, protože se jednalo o černou tabulku s mapkou Evropy.

Její repliku můžete vidět v nákupním centru Oaza v rámci velkolepé výstavy Rytířů. Novým generacím Kladeňáků připomíná někdejší velkou slávu hokeje v kdysi černém městě.

Která, jak všichni věří, se jednou vrátí.

Pohárové zajímavosti:

- Ač se hrálo finále PMEZ na přelomu let 1978-79, šlo o ročník 1976-77. Pohár měl tehdy obrovský časový skluz. Semifinále odehráli Kladeňáci až v létě 1978 proti finskému Turku. Na jeho ledě prohráli 4:5 a v odvetě vyhráli 7:2.
- Za ruský Spartak hrály i velké star minulosti – Šadrin, Šalimov a Staršinov. Největší hvězdou byl pak Alexej Jakušev, svého času nejrychlejší hokejista planety. V tom roce se stal mistrem světa.
- Benjamínkem kladenského týmu byl teprve sedmnáctiletý obránce Miloslav Hořava. Později mistr světa (1985) a dnes trenér Mladé Boleslavi.
- Kladno si finále PMEZ zahrálo ještě v roce 1977, ale CSKA Moskva byl nad jeho síly. Doma Poldi prohrálo 0:6, v Rusku 2:4. Finálovou skupinu si zahrálo ještě v letech 1979 a 1981 (skončilo druhé a třetí).
- Dva měsíce po finále proti Spartaku se hrálo MS v Moskvě. Naši tam skončili sice stříbrní, přesto se vraceli s ostudnými prohrami 1:11 a 1:6 se Sovětským svazem. Z Kladna trenéři vybrali jen Milana Nového (pro něho nejhorší šampionát a 0 gólů) a Františka Kaberleho.

Finálové statistiky:

Spartak Moskva – Poldi Kladno 4:4 (2:1, 1:2, 1:1). Branky: Bajmuchametov, Bragin, Ryčkov, Rudakov – Müller 2, Křiváček, Nový. Diváků: 12000.

Poldi Kladno – Spartak Moskva 4:4, po nájezdech 2:1 (1:1, 3:1, 0:2). Branky: E. Novák 2, Kaberle, Kopecký, roz. nájezd Křiváček – Bajmuchametov, Baryněv, Kulikov, Bragin. Diváků: 5200.

Kladno: Krása – Kaberle, Hořava, Vinš, Čermák, Vejvoda, Neliba – Sýkora, Nový, Bauer – Křiváček, Müller, Novotný – E. Novák, Kopecký, Reckziegel. Trenéři Prošek a Slánský.

Kladno (v bílém) přehrálo České Budějovice 4:2.
Rytíři po skvělém výkonu přehráli Motor