S Mladou Boleslaví jste jako jediný extraligový tým zakončili sezonu už před měsícem. Jaký byl návrat na led?
V Boleslavi jsme všichni po posledním zápase ještě týden trénovali na ledě. Potom u nás ještě hrála juniorka, takže jsem s nimi byl dvakrát na tréninku. Nějakým způsobem to uteklo a jsem rád, že můžu být zpátky. Letní příprava mi úplně moc nevoní, takže jsem rád, že můžu být na ledě a připravovat se s těmi nejlepšími. Doufám, že mi to něco dá.

Jak jste trávil volno po základní části?
V Liberci mám kamaráda kondičního trenéra Daniela Skalického, který mi poskytl prostory, že jsem u něj mohl pracovat. Převážně jsem byl tam a hodně času jsem trávil taky s rodinou. Snažil jsem se jim víc věnovat, protože během sezony to není ideální, pořád někde cestujeme. Zkusil jsem i trošku vypnout, teď už se těším na to, co nás čeká tady.

Čas na dovolenou a odpočinek tedy nebyl?
Asi by se to tam dalo vmáčknout, ale nám se moc nechtělo. Vyřešili jsme to tak, že jsme byli doma a užívali jsem si sami sebe.

Bylo důležité vypnout po náročné sezoně Mladé Boleslavi?
Z psychického hlediska to nebyla vůbec žádná procházka růžovým sadem. Skoro celou sezonu jsme se motali kolem posledního místa, což není na hlavu ideální. Zaplaťpánbůh, že jsme to nakonec zvládli a po Vánocích jsme trošku zapnuli. Teď musíme pracovat na tom, aby se nám to už nikdy nestalo.

Stihl jste se už s odstupem za sezonou ohlédnout a najít, kde byly problémy?
Za celou sezonu nás potkalo od všeho trochu. Hlavně jsme dávali málo gólů, to musíme hodně zlepšit. Pak jsou větší šance vyhrávat.

V Mladé Boleslavi jste podepsal novou smlouvu na dva roky. Byla to pro vás i po takové sezoně jasná volba?
Když jsem tam přicházel, tak jsme se domluvili, že budu hrát, co nejvíc to půjde, když si to zasloužím. Všechno, co jsem chtěl i já sám od sebe, se vyplnilo. Hrál jsem hodně času na ledě, to jsem chtěl, abych se pořád zlepšoval a měl třeba šanci se ještě někdy dostat do Švédska, kde se mi to moc líbilo. Ještě na konci sezony jsem si řekl, že to dává smysl, naše spolupráce se mi líbila. Proto jsem nakonec prodloužil. Doufám, že to výsledkově bude lepší a lepší a i já tomu víc pomůžu. Z mé strany tam určitě taky byly rezervy. Budu se snažit a věřím, že i tým. Snad to bude lepší a budeme se pohybovat někde úplně jinde než na spodku.

Takže hodně rozhodla role v týmu?
Určitě. I to, že zůstává Pavol Skalický a další kamarádi, které tam mám. Říkal jsem si, že spolupráce s nimi mě hodně bavila, a i když to tak výsledkově nevypadalo, tak jsme zase udělali pokrok v kariérách a zlepšili jsme se. Dávalo mi to smysl i pro moji rodinu. Jezdím z Liberce do Bolky, je to kousek a bydlíme ve svém. I z tohohle hlediska to dávalo smysl.

Pozvánka do reprezentace je příjemná vzpruha, že?
Já to tak bral celou sezonu. Vždycky když jsem odcestoval na nároďák, tak jsem si trošku vyčistil hlavu z klubu. Zase jsem se mohl porovnat s nejlepšími i proti těm nejlepším. Výběry proti nám byly plné top hráčů z různých lig. Bylo to příjemné porovnání, příjemný únik z reality a ještě jsem se mohl i něco naučit. Bylo to super.

V Říčanech jste se sešli na ledě jen se třemi brankáři a 11 hráči v poli. Není to nezvyklé?
Je to nezvyklé, ale kluci, kteří v létě trénují sami, jsou na to asi zvyklí. My z klubu, když jdeme na led, tak je nás tam dvacet a všechno jede a odsýpá. Má to ale taky něco do sebe, je to zase víc na kondici, což taky neuškodí. Je dobré, že jsme se potkali už takhle brzo a můžeme zase pokecat a potrénovat.

Čekají vás dva zápasy s Německem v Karlových Varech. Co od toho čekáte?
Bude to náročné a musíme se na to co nejlépe připravit. Hodně z nás dlouho nehrálo zápas, takže musíme srovnat hlavy. Když to párkrát odskočí, nic se neděje, musíme to hodit za hlavu.

Blíží se i domácí mistrovství světa. Je velké lákadlo zahrát si v Praze?
Určitě, pro všechny je to lákadlo. Uvidíme, co se bude dít.

Jak teď vidíte svoje šance na finální sestavu?
To byste asi musel jít za trenéry. Já půjdu den ode dne a uvidíme, co se stane. Neřeším to, musí to vybrat stejně trenéři. Uvidíme. Užívám si to už teď a jsem rád, že tu můžu být. S tréninky na ledě člověk pořád roste, navíc vidí kluky, kteří hrají v Evropě, a může se s nimi porovnávat.

Jak vám sedl nový realizační tým, jehož součástí jsou i bývalí skvělí hráči jako Tomáš Plekanec, Marek Židlický a Ondřej Pavelec?
Má to něco do sebe, je to dobré, že tu tihle kluci jsou. S Plekym jsem i hrál, takže jsem od něj vždycky okoukával, co dělá mimo led. Určitě k tomu má co říct. Je super, když hráči, kteří to hráli na vysoké úrovni, nám můžou něco předat.