„Nechci v našem případě mluvit o nějakém těžším průběhu covidu-19, ale někteří hráči si prošli vyššími teplotami, takže ta zátěž napoprvé nemohla být úplná,“ vysvětluje. Od pondělí 12. října jsou na základě mimořádného opatření vlády uzavřena všechny vnitřní sportoviště. Ven před zimní stadion se proto museli vystěhovat i Bruslaři. „Zima nám nevadí, hlavně aby nepršelo,“ řekl Ježek. „A aby tahle situace netrvala moc dlouho. O fyzičku hráčů strach nemám, začíná to ale být náročné psychicky.“

A tým se o víkendu sešel poprvé po desetidenní povinné karanténě. Jak to probíhalo? Stihli jste zařadit led?
Ano, přesně tak. V sobotu i v neděli jsme byli na ledě. Byly to takové klasické dva dny, kdy jsme měli jak posilovnu, tak i led.

Jak těžký byl po fyzické stránce návrat na led?
Pro kluky, kteří si nemocí prošli a měli dva, tři dny teploty, tak pro ně byl návrat do fyzické aktivity složitější, ale neměli jsme zprávy o tom, že by měl někdo z kluků těžší průběh, takže se nejedlo o žádné martyrium. Řekl bych, že to v rámci možností proběhlo v pořádku. Tréninky nebyly těžké a byly uzpůsobené právě tomu, že jsme věděli, že kluci během deseti dnů víceméně nic nedělali, případně fungovali v omezenějším režimu na základě programu ode mě.

Co teď? Jak budou tréninky vypadat, když na led už nesmíte?
Jediná možnost, která se momentálně nabízí, je, že budeme trénovat venku. Uvidíme, jak to bude pokračovat a jdeme den za dnem. Během pondělí jsme cvičili venku. Vytáhli jsme si na parkoviště vybavení na posilování a rozdělili se na dvě skupiny. V úterý mají kluci volno. Udělali jsme týdenní blok, ve kterém byli v sobotu a v neděli na ledě, v pondělí byla těžší posilovna a v úterý volno. Pak nás čekají zase tréninky venku, takže se to pokusíme uzpůsobit a budeme se modlit, aby bylo dobré počasí. Zima nám nevadí, ale problém nastane, když bude pršet, protože se nemáme kam schovat. Největší úskalí je pro nás déšť.

Cílem tohoto typu tréninku je co? Jedná se především o udržování kondice?
Ono je to specifické v tom, že nemůžeme na led. Hráči nebyli deset dní na ledě. Díky Bohu za ty dva dny, kdy tam kluci mohli být. My samozřejmě během čtrnácti dní, doufejme, že to bude jenom čtrnáct dní, potřebujeme kluky udržet na nějakém levelu připravenosti. Musíme udržovat sílu, dynamiku a držet je v provozní teplotě.

Dokážete říct, jak to vnímají sami hráči? Máte nějaké ohlasy?
S kluky se snažím, co nejvíce mluvit. Je to těžké pro všechny, hlavně psychicky, obzvlášť když tréninky nemůžou být na ledě. Myslím si, že by se pauza dala zvládnou, kdybychom mohli trénovat na ledě. V lepším případě budou hráči téměř měsíc bez ledu. To je pro organismus špatné, bohužel. O to víc je to větší problém na tu hlavu, ta dělá strašně moc. Kluci jsou nastavení na to, že se hraje úterý, pátek, neděle, a najednou nikdo neví, co se bude dít druhý den. Řekl bych, že je to spíše psychická zátěž než fyzická.

JITKA ČECHOVÁ, ADÉLA KVAPILOVÁ