Deset sezon strávil v dresu Mladé Boleslavi. Obránce Karlových Varů David Bernad se do města automobilů ve čtvrtečním zápase vrátil do dobře známého prostředí poprvé jako soupeř. A se svými souputníky odsud odvezl tři body po fotbalovém výsledku 1:0. „Slušná přestřelka to byla,“ hlásil hned se smíchem. „My jsme to potřebovali jako sůl. Poslední výsledky nebyly úplně optimální, byť si myslím, že jsme nepodávali úplně špatné výkony,“ dodal.

Rozhodla první pětiminutovka, kdy jste se ubránili domácímu tlaku?

Jelikož Boleslav okrajově znám, tak vím, že tlak na začátku je od nich vždy velký. Připravovali jsme se na to, vyndávali jsme puky jednoduše ven a podržel nás gólman. Oni se i nadřeli při dobývání naší obrany. Poté se síly vyrovnaly a gól jsme dali my. Pak jsme to už zavřeli.

S Boleslaví jste pak dokázali i bruslit, což se mnohým týmům nedaří.

Máme také hodně bruslivý tým a takový styl hokeje zvládáme i my hrát. Myslím, že jsme s tím neměli problém.

Jak drahé to budete mít v kabině?

Dost! Ale to k tomu patří, motivace musí být. Popichování před zápasem také proběhlo. Já jsem rád, že s klukama z Boleslavi mám pořád dobré vztahy.

Jaký byl pro vás návrat do Boleslavi?

Divný pocit. Už když jsme sem přijížděli, tak jsem koukal na dveře od domácí kabiny, které jsem deset let otevíral. Ale jednou to tak je, změna asi byla potřeba a jsem rád, že jsme to s Vary takto upekli.

Tipsport extraliga, 8. kolo: BK Mladá Boleslav - HC Energie Karlovy Vary
Foto: Poslední Vary vynulovaly Boleslav a jako první zbořily její tvrz

Cítil jste i větší nervozitu před zápasem?

Ani ne. Po rozbruslení to ze mě spadlo. Vyměnil jsem si pár připomínek s domácím, kustodem Oldou Kopeckým.

Jak jste vnímal domácí fanoušky, kteří vyvolávali vaše jméno?

Já většinou fanoušky moc neřeším, ale tohle člověka potěšilo. Už na rozcvičce jsem zdravil desítky lidí. Tohle je milé, když sem člověk přijede jako soupeř a slyší svoje jméno. Je vidět, že na mě úplně nezapomněli.

Při vítězném gólu jste seděl na trestné lavici.

To bylo vtipné. Já jsem tam přijel a říkal jsem klukům na časomíře, že nám hra čtyři na čtyři svědčí. A za osm vteřin jsme dali gól, takže jsme se tam docela nasmáli.

Takže máte skoro asistenci?

Já jsem to říkal hned trenérovi po návratu na střídačku, že to byla dobrá taktika. On mi po zápase hlásil, že bylo dobré do brankáře trošku zajet a že se to vyplatilo.

Také jste se odlepili z posledního místa…

Třeba poslední zápas s Litvínovem byl zrcadlový odraz dneška – my jsme do nich vletěli, ale oni pak dali gól a nastartovali se v přesilovkách. Sice to bylo 1:4, ale neodpovídalo to průběhu hry. Jsem rád, že jsme se odrazili od dna. Má to jednu výhodu, že níž už to tam nejde. Teď už můžeme jenom stoupat.