Fotil Lucii Bílou i Simonu Krainovou, má na svědomí kampaň pro Wimbledon, pyšní se vítězstvím v prestižní soutěži Red Dot Award 2021 a nafotil dechberoucí snímky letošních finalistek Miss Czech Republic v Zanzibaru. To jsou jen některé z úspěchů, kterými se může Petr Huser pochlubit. Jakkoli ho však práce těší, s úsměvem přiznává, že největší radost má z narození své dcery.

Nedávno jste se vrátil ze soustředění Miss Czech Republic v Zanzibaru, kde jste působil jako hlavní fotograf. Popište našim čtenářům, jaké jsou vaše dojmy.
Focení v zahraničí má na mou tvorbu vždy pozitivní účinek. Nové prostředí mi dává velký rozhled a skvěle se mi pak pracuje. Když mi nabídli tuto zakázku, vůbec jsem neváhal. Bylo to naprosto úžasné, protože jsme udělali velký kus práce, a to hlavně díky kreativnímu řediteli Samu Dolcemu a prezidentce Miss Czech Republic Taťáně Makarenko. Dali mi velkou volnost, ale zároveň mě vedli podle svých vizí. Realita focení na tropickém ostrově však byla taková, že mi přišlo, že ze mě ten ostrov chce vysát život. Teploty se pohybovaly kolem 30 °C a dny byly velmi krátké, takže jsme vstávali hodně brzo, abychom měli to nejlepší slunce.

Zanzibar není zrovna destinace, kam se člověk dostane každý den. Měl jste během pracovních povinností i možnost rozhlédnout se po okolí?
Na mé práci mě nejvíce baví, že pracovní cesty mohu mít i jako menší dovolenou. Moje definice dovolené totiž zní: cestovat a navštěvovat nová místa. To je pro fotografa jedna z hlavních částí přípravy před samotným focením. Během soustředění jsme tak navštívili několik krásných lokací. Nejraději vzpomínám na Sand Bank, kam jsme museli doplout lodí. Jednoduše si představte velké bílé pískoviště uprostřed Indického oceánu, kde jsme všechny finalistky oblékli do krásných pastelových šatů.

V minulosti jste spolupracoval například se Simonou Krainovou nebo Lucií Bílou. Na jakou zakázku či ocenění jste nejvíce pyšný?
Předně doufám, že se ještě objeví nové zakázky, na které budu víc a víc pyšný. Mezi ty dosavadní patří samozřejmě právě zmíněná focení s Lucií Bílou a Simonou Krainovou. Za tyto zakázky vděčím zejména úžasnému vizážistovi Pavlu Kortanovi, který mě prosazuje v Praze mezi svými klienty. Dále jsem hrdý na kampaň pro oficiální Wimbledon, kde jsem byl poptán od klientů i na další rok, avšak plány tehdy překazil covid. Dalším velkým úspěchem pro mě bylo první místo v Red Dot Award 2021 v kategorii Fashion and Lifestyle, kde jsem byl součástí vítězného týmu. A zapomenout nesmím na moji srdcovku – několikaletou práci pro Bata Global.

Dívat se během pracovní doby na krásné slečny a ženy zní jako sen každého muže. Jaká je realita z pohledu fotografa? Stíháte vůbec z druhé strany objektivu ocenit ženskou krásu?
V podstatě to byl důvod, proč jsem začal fotit. Jelikož pracuji většinou s nádhernými slečnami, tak ženskou krásu obdivuji neustále. Kdekoliv jsem, ať je to Instagram nebo chodník na ulici, snažím se hledat nové tváře, které bych mohl pozvat na focení a pokusit se zachytit jejich půvab. Přesně takto jsem dokonce našel lásku svého života, se kterou jsem už čtyři roky ženatý. Krásné na tom je, že i ona mi pomáhá hledat zajímavé slečny a je mi i skvělým partákem.

Na co si však z druhé strany objektivu dávám pozor, je, aby v sobě modelka měla i něco navíc než jen krásu. Pokud totiž chtějí obě strany vytěžit skvělé výsledky, musí se snažit oba. Můžu mít jakkoliv dobrý fotoaparát a krásnou modelku, ale bez schopnosti spolupracovat to nestačí. Musí existovat jakési napojení mezi fotografem a fotografovaným člověkem.

Na jaký typ fotografie se ve své práci zaměřujete?
Prezentuji se jako komerční fotograf, který fotí reklamní a módní fotografii. Tyto dva obory mě baví nejvíce, ale zároveň je to pro mne velmi náročné. U nás na Moravě to ještě není tak „rozjeté“, takže za prací musím dojíždět až do Prahy. Zároveň se tam však s manželkou nechceme stěhovat, protože Zlín má pro nás oba velkou hodnotu. Také si myslím, že kdybych v Praze bydlel, brzy bych vyhořel z přepracování.

Abych nemusel jezdit celý rok do Prahy, fotíme společně s mou ženou od června do září svatby na Moravě. Kvůli velké poptávce jsme si však dali strop, že přijmeme jednu, maximálně dvě svatby měsíčně. Do budoucna se však chci nejvíce věnovat právě komerční fotografii. Baví mě pracovat ve velkém profesionálním týmu, kdy společně vytvoříme něco víc.

Při pohledu zejména na sociální sítě se zdá, že „fotografem“ je dnes téměř každý. V čem vidíte klíč k tomu, aby člověk v této branži uspěl? Jak být výjimečný a nezapadnout v šedi?
Tuto otázku dostávám často. Myslím si, že i když žijeme v době, kdy je fotografů opravdu hodně, pořád se dá vyčnívat a být o něco vyjímečnější než ostatní. Především je to díky tomu, že profesionálním fotografem se nestanete ze dne na den, ale musíte si to pořádně vydřít. Spousta začínajících fotografů to po chvíli vzdá, nebo si z toho udělá jen své hobby. Zjistí totiž, že tato práce není jen o mačkání spouště. Ve skutečnosti je to tak deset procent z toho, co musí umět.

Co všechno tedy obnáší práce profesionálního fotografa?
Zkusím stručně popsat proces, kterým procházím já. Vše začíná poptávkou od klienta. Následuje zvažování možností, jak zakázku zpracovat, kdy jsou klíčovými aspekty rozpočet, lokace a podobně. Po schválení klientem následuje příprava na focení. Je třeba zajistit vhodný tým; počínaje tím, kdo udělá modelce make-up, vlastový styling, přes výběr stylistky, produkční, art directora až třeba po set designera. Zajistit je třeba samozřejmě i povolení na lokacích či autorská práva modelky.

Teprve pak přichází na řadu samotné focení. Musíte správně nasvítit každou lokaci, modelku dokonale vpravit do její role a během samotného mačkání spouště zároveň řešit veškeré požadavky art directora a klienta. Následuje druhá část práce, kterou už nikdo nevidí. Příprava náhledu pro klienta, retuš, barevné korekce vybraných fotografií. To zabere dny až týdny. Pokud šlo vše hladce, tak je zakázka hotová napoprvé. Někdy se však stane, že klienti jsou náročnější a po odevzdání zakázku vrátí s žádostí různých dodělávek. Vše končí teprve spokojeným klientem.

Kolik let se fotografování věnujete? Co je podle vás to, čím se odlišujete?
Vše začalo focením spolužaček. Fotografování jsem se věnoval už na střední, ale protože jsem byl na gymnáziu, nedostával jsem pro svou tvorbu tolik prostoru. Musel jsem poněkud bojovat s učiteli. Má láska k fotografii byla však silnější než láska k učení. Neměl jsem sice hezké známky, zato jsem přesně věděl, co chci v životě dělat. V roce 2017 jsem začal pracovat pro firmy. Už tehdy jsem věděl, že toto bude moje cesta.

Mým hlavním cílem není odlišovat se od ostatních, ale být spolehlivý pro klienty. Ať už si mě našli na internetu či přes referenci, záleží mi na tom, aby byli spokojení.

Z čeho máte v poslední době největší radost?
Jsem vděčný, že se z mého hobby stala práce, která mě pořád baví. Mám možnost potkávat zajímavé lidi a vidět nevšední místa. Všechno toto však v současnosti daleko předčila jiná radost, která s mou prací nesouvisí, a to, že se mi nedávno narodila dcera.

Medailonek Petra Husera:

Věk: 29
Místo narození: Zlín
Místo pobytu: Zlín
Největší fotografické úspěchy: reklamní kampaň pro Wimbledon, člen týmu Red Dot Award 2021
Vzor/oblíbený fotograf: Lara Jade
Koníčky: práce