1/11

Tomáš Garrigue Masaryk

„Vlastenectví je láska k vlastnímu národu, nikoli nenávist k jiným."

close Tomáš Garrigue Masaryk v Topoľčiankách v roce 1926 info Zdroj: Wikimedia Commons, Karel Čapek, volné dílo zoom_in Tomáš Garrigue Masaryk v Topoľčiankách v roce 1926

První prezident společného státu Čechů a Slováků, u jehož zrodu stál, Tomáš Garrigue Masaryk, v prezidentském úřadu setrval sedmnáct let. Byl jediným mužem v čele země, který byl do této funkce zvolen čtyřikrát. V době poslední volby už jej trápily zdravotní problémy, a zvolit se nechal jen proto, aby byl čas pro přípravu půdy pro jím vybraného nástupce. 

V době působení v prezidentském úřadu prožil Masaryk hlobokou osobní ztrátu - to když v roce 1923 zemřela jeho manželka Charlotta Garrigue Masaryková. Po její smrti se jakousi neoficiální československou první dámou stala Masarykova dcera Alice, která povinnosti první dámy vykonávala už v době matčiny nemoci.

Co jste o Masarykovi možná nevěděli?

Nechybělo mnoho, a Masaryk mohl být nejen prvním prezidentem Československa, ale také prvním prezidentem, který by zemřel v důsledku atentátu. Jak před deseti lety zveřejnil badatel a publicista Stanislav Motl, v roce 1921 skupina atentátníků naplánovala útok na Masaryka při jeho oficiální cestě na Slovensko a na Podkarpatskou Rus. Atentátníky byli nejspíše maďarští separatisté. Jejich plán byl velmi odvážný: nejdříve se chystali vykolejit vlak, kterým měl Masaryk cestovat, poté do havarované soupravy plánovali naházet granáty a nakonec zastřelit Masaryka i jeho spolupracovníky. 

Atentát se nakonec díky informacím československé rozvědky nezdařil. Masaryk projel kritický úsek cesty, kde na něj teroristická skupina čekala u kolejí, autem. 

Masaryk očima historika

Často užívaná přezdívka prezident osvoboditel skutečně vystihuje prvního československého prezidenta. Šlo o člověka nesmírně vzdělaného, urputného a morálně založeného, což prokazoval během celé své dlouhé kariéry už v roli vysokoškolského profesora či říšského poslance. A to i během několika známých afér (spor o rukopisy, hilsneriáda - pozn. red.), které proti němu obracely veřejné mínění. Už v roce 1914 byl schopen srozumitelně formulovat české požadavky coby nejvýraznější postava české politické scény.

Díky mezinárodním kontaktům a přesvědčivosti dokázal prosadit u dohodových mocností (vítězů světové války) myšlenku uznání samostatného státu podpořeného existencí dobrovolného zahraničního vojska – československých legií. Československo vzniklo 28. října 1918 a Masaryk byl spontánně zvolen prezidentem. Až do své abdikace v roce 1935 ze zdravotních důvodů důstojně vykonával všechny povinnosti s tím spjaté, dokonce se i opakovaně účastnil vojenských přehlídek v sedle na koni.

Masaryk byl svorníkem meziválečné politiky a demokratického systému, přičemž si byl vědom složitého mezinárodního postavení Československa a podporoval rozsáhlá opatření na zvýšení obranyschopnosti země. Odchod prvního československého prezidenta v roce 1937 předznamenal další těžké časy, které mladou republiku čekaly. Masarykův odkaz demokratického státu, za který má smysl bojovat, inspiruje dodnes.

historik Tomáš Řepa, Fakulta vojenského leadershipu Univerzity obrany

arrow_left Předchozí
1/11
Další arrow_right