Účastnil se hasičských klání i v zahraničí. A na olympijských hrách hasičů a policistů v Sydney bral třetí místo.

Co je nejtěžší z disciplín tady na Bohdance?
Nejtěžší bývá ten výběr. Následuje totiž až po ostatních disciplínách, člověk nastupuje už trochu unavený, na výběhu se jde většinou nadoraz. Sám o sobě by tak náročný nebyl, ale po všem ostatním to je už těžší.

Dá se na soutěž nějak natrénovat?
Samozřejmě. Mně se nejvíce osvědčil trénink výběhu prudkých kopců, ať už s dýchací technikou na zádech, nebo bez. Často přidávám plavání, běh, jízdu na kole.

Vaši kolegové mi říkali, že jste uspěl i v soutěžích v zahraničí. Jaké to byly?
Od roku 2010 jsem se zúčastnil pěti olympijských her hasičů a policistů po celém světě. Byl jsem v Austrálii, jižní Koreji, severním Irsku a New Yorku.

Jaká ze soutěží ve vás zanechala nejsilnější vzpomínku?
Byly to výběhy do mrakodrapů v Sydney, kde se běželo do 83. patra v kompletní hasičské výzbroji i s dýchákem. Nakonec to bylo velice dobré, vzpomínky jsou velmi pozitivní, protože jsem v tom závodě skončil třetí.

Kam se chystáte teď?
Většinou na závody jen po České republice. Letošní olympijské hry hasičů se konají v Číně v srpnu. To je termín, který je obecně problematický. Zvážil jsem svoji účast, ale místo z České republiky přenechám někomu jinému.

Říkal jste, že je pro vás sport hodně důležitý. Závodíte i v dalších sportech?
V běhání se zúčastním jednou, dvakrát do roka. Třeba nějaký půlmaraton. Nejčastěji závodím v terénních triatlonech na horském kole.

Jaká byla vaše cesta k hasičině? Byl ve sboru někdo z rodiny?
Z rodiny nikdo v oboru nebyl. Byl jsem členem dobrovolných hasičů, ani jsem ale neplánoval, že nastoupím ke sboru. Po základní vojenské službě jsem přemýšlel, co budu dělat, nakonec volba padla spontánně na hasiče.