Zdroj: Shutterstock
Vědci odhalili, že mohou měnit intenzitu svého hlasu, aby jim bylo lépe rozumět. Tuto schopnost sdílí společně s člověkem a pár dalšími savci.
Zdroj: CC BY-SA 2.5: Andreas Trepte, www.photo-natur.net; Wikimedia
Schopnosti měnit tón hlasu se říká vokální plasticita. Člověk či zvíře, které tuto schopnost má, upravuje svůj hlas v odpovědi na změny v prostředí kolem něj tak, aby byl slyšet.
Zdroj: CC BY-SA 2.5: Andreas Trepte, www.photo-natur.net; Wikimedia
Podle autorů studie je schopnost jasně a precizně komunikovat důležitá pro páření, prchání před predátory a pro sociální učení.
Zdroj: CC BY-SA 2.5: Andreas Trepte, www.photo-natur.net; Wikimedia
Vědci měli hned několik důvodů, proč chtěli zkoumat vokální schopnosti tuleních mláďat. Vzácnou schopnost imitovat a učit se nové zvuky už dříve viděli mezi dospělými tuleni obecnými a u pár dalších savců.
Zdroj: Pixabay
Velmi málo z nich má ovšem schopnost měnit polohu hlasu tak, aby zněl výš nebo níž, což je pro lidskou komunikaci zásadní.
Zdroj: Pixabay
Podle autorů jsou ploutvonožci, jako jsou tuleni nebo mroži, skvělými modely pro hlasové učení. Jsou totiž ze všech zvířat nejblíže lidskému evolučnímu vývoji a diverzifikaci.
Zdroj: Pixabay
Poté, co tuleni slyšeli z reproduktoru hrát v průběhu pár dní pětačtyřicetiminutovou nahrávku složenou z vysokých, nízkých nebo žádných tónů, začali sami spontánně volat. Když mláďata slyšela hlasitější zvuky moře, svou výšku hlasu snížila.
Zdroj: Pixabay
Tohle chování se nazývá Lombardův efekt. Je typické pro člověka, kdy zvyšuje svůj hlas, pokud je okolo něj příliš velký hluk a není ho dobře slyšet. Mezi další zvířata, která tento efekt dokáže využít patří ještě některé druhy žab, ptáků nebo netopýrů.
Zdroj: Pixabay