„V pondělí začala jednání a v úterý večer se už oba kluby domluvily. Jsem moc rád, že se vracím," přiznal 27 letý forvard, který přitom v zimě přestoupil do města automobilů, podepsal tří a půl letý kontrakt.

Po rychlé dohodě všech stran tak zlínský útočník už neodcestoval s Mladou Boleslaví na soustředění. „Přestože jsem nemusel, hned ve středu ráno jsem vyrazil na Moravu. Ale jen na otočku, podívat se na přípravu se Zlatými Moravci. Pak se ale musím vrátit do Prahy pro věci," upřesnil Železník.

Co je hlavní důvod vašeho bleskového návratu?
Popravdě to není žádná rychlovka. S manažerem Zdeňkem Grygerou jsem prakticky v kontaktu po celou dobu, co jsem mimo Zlín a už jednou jsem dostal nabídku se vrátit. Bylo to velké lákadlo, ale tehdy to nedopadlo. Nyní to však nabralo rychlý spád. Za mým návratem ale nic vážného nehledejte. Hlavním důvodem byl fotbal, na druhou stranu jsem udělal radost i manželce, se kterou chceme založit rodinu.

Šance si zahrát Evropskou ligu byla ale také asi pádný důvod. Souhlasíte?
Kecal bych, kdybych říkal, že hrát evropské poháry a zvláště ve Zlíně, nebyl velký hnací motor. Snem každého fotbalisty je zahrát si Evropskou ligu, že to bude doma, respektive v Olomouci, je třešničkou na pomyslném dortu.

Nebyla celý váš přestup nečekaně rychlý?
Tak rychlý spád jsem nečekal ani v tom nejrůžovějším snu. O to větší poděkování patří nejen zlínským pánům Grygerovi a Červenkovi, že za mě mimo jiné zaplatí nemalý peníz, ale i kouči Boleslavi Uhrinovi. Původně mě totiž nechtěl pustit, ale když pochopil mé důvody, kývl.

Kdy se přidáte k týmu?
S trenérem Páníkem jsem ještě nemluvil (rozhovor byl dělán ve středu dopoledne – pozn. red.), ale Zdeněk Grygera mi říkal, ať jsem na Moravě co nejdříve. (smích) Po doladění detailů začnu ve Zlíně s tréninkem co nejdříve.

Jak moc se změnil Zlín za dobu, kdy jste zde nebyl?
Udělali zde strašně velký progres, a lidé okolo zdejšího fotbalu si to zaslouží! K posledním úspěchům jsem jim už mnohokrát gratuloval a jsem rád, že budu moci na tuto úspěšnou práci navázat.

Jaká konkurence vás v kabině Fastavu čeká?
Kádr se dost obměnil, zkvalitnil i díky několika cizincům. Jde vidět, že zde vše klape, konkurence je zde výrazně větší, než jsem odcházel. Tehdy nás tady bylo patnáct šestnáct. Konkurence se ale nebojím, o moc menší nebyla ani ve Slavii nebo Boleslavi, kde jsem se srdnatě pral. Věřím si i nyní. (úsměv)

Ve Slavii jste musel na operaci s kotníkem. Už jste zcela fit?
Stoprocentně. V trénincích pracuji naplno, jsem nachystaný odvádět co nejlepší práci. S odstupem času jsem strašně rád, že zranění je za mnou a snad se mi další vyhnou. (klepe na dřevo – poz. red.)

Kdo první z kabiny se dozvěděl, že se vracíte?
Michal Molek, který byl před dvěma týdny v Praze a poprosil mě, abychom mu v případě návratu dal vědět. Pak se už informace velice rychle rozšířila.

Vaše číslo dresu 7 má nyní Diop. Uvolní vám jej?
Uvidíme, byl bych rád, požádám jej. Ale když to nevyjde, nic zásadního se neděje. Se sedmičkou hraji teprve od mužů, je mým šťastným číslem, třebaže předtím jsem v mládežnických kategoriích spíše míval desítku nebo jedenáctku. Pokud mi to nevyjde, mým novým číslem bude takové, kde opět bude figurovat sedmička – třeba 70 nebo 77.

Jak zpětně hodnotíte váš odchod ze Zlína. Nelitujete?
Rozhodně ne! Ve Slavii jsem zažil velký vstup čínského významného partnera, poznal úplně jiný svět. A i když jsem toho v dresu sešívaných moc neodehrál, získal jsem titul i já. V Boleslavi jsem pro změnu dostal prostor, opět začal dávat góly. Proto věřím, že na to naváži i doma.